Sloka 20
ТЕКСТ 20
Verš
Текст
bhavatsu kṛṣṇaṁ samanuvrateṣu
ye ’dhyāsanaṁ rāja-kirīṭa-juṣṭaṁ
sadyo jahur bhagavat-pārśva-kāmāḥ
бхаватсу кр̣ш̣н̣ам̇ саманувратеш̣у
йе 'дхя̄санам̇ ра̄джа-кирӣт̣а-джуш̣т̣ам̇
садьо джахур бхагават-па̄ршва-ка̄ма̄х̣
Synonyma
Дума по дума
na — není; vā — jako; idam — toto; rājarṣi — svatý král; varya — hlavní; citram — udivující; bhavatsu — vám všem; kṛṣṇam — Pán Kṛṣṇa; samanuvrateṣu — těm, kteří se drží přísně Jeho pokynů; ye — kdo; adhyāsanam — usazený na trůnu; rāja-kirīṭa — helmice králů; juṣṭam — ozdobený; sadyaḥ — okamžitě; jahuḥ — vzdal se; bhagavat — Osobnost Božství; pārśva-kāmāḥ — s přáním dosáhnout společnosti.
на – нито; ва̄ – ето така; идам – това; ра̄джарш̣и – свят цар; варя – главен; читрам – удивително; бхаватсу – на всички вас; кр̣ш̣н̣ам – Бог Кр̣ш̣н̣а; саманувратеш̣у – на тези, които наследяват по пряка линия; йе – тези, които; адхя̄санам – седна на трона; ра̄джа-кирӣт̣а – царски шлемове; джуш̣т̣ам – украсен; садях̣ – незабавно; джахух̣ – изостави; бхагават – Божествената Личност; па̄ршва-ка̄ма̄х̣ – желаейки да общува.
Překlad
Превод
(Mudrci řekli:) Ó vůdče všech svatých králů pāṇḍuovské dynastie, kteří se přísně drží pokynů Pána Śrī Kṛṣṇy! Vůbec nás neudivuje, že ses vzdal svého trůnu, který zdobí helmice mnoha králů, abys dosáhl věčné společnosti Osobnosti Božství.
(Мъдреците казаха:) О, най-достоен от святите царе на династията Па̄н̣д̣у, които неотклонно следват самия Бог Шрӣ Кр̣ш̣н̣а! Няма нищо удивително в това, че си изоставил престола, украсен с шлемовете на много царе, за да получиш възможността да общуваш вечно с Божествената Личност.
Význam
Пояснение
Pošetilí politici, kteří si drží svá vládní místa, si myslí, že jejich dočasná místa jsou nejvyšším hmotným výdobytkem v životě, a proto na nich lpí až do posledního okamžiku a nevědí, že nejvyšším životním úspěchem je dosáhnout osvobození a stát se jedním z Pánových společníků v Jeho věčné říši. Tomuto cíli je určen lidský život. Pán nás mnohokrát ujišťuje v Bhagavad-gītě, že návrat k Bohu do Jeho věčné říše je tím nejvyšším, čeho můžeme dosáhnout. Prahlāda Mahārāja řekl ve svých modlitbách k Pánu Nṛsiṁhovi: “Ó můj Pane, velice se bojím materialistického života a nemám žádný strach z Tvé nynější hrozivé podoby jako Nṛsiṁhadeva. Tento materialistický život je jako mlýnský kámen, který nás drtí. Poklesli jsme do tohoto hrozného víru rozbouřených vln života, a proto se, můj Pane, modlím k Tvým lotosovým nohám, abys mne zavolal zpět do Své věčné říše jako jednoho ze Svých služebníků. To je vrcholem osvobození z materialistického života. S tímto materialistickým životem mám velice trpkou zkušenost. Ve všech životních druzích, ve kterých jsem se narodil, jsem kvůli svým vlastním činnostem bolestivě prožíval dvě věci—odloučení od milovaného a setkávání se s nechtěným — a abych se z toho nějak vyléčil, uchýlil jsem se k činnostem, které byly ještě nebezpečnější než nemoc samotná. Trmácím se tak bez cíle z místa na místo jeden život za druhým, a modlím se proto k Tobě, abys mi poskytl úkryt u Svých lotosových nohou.”
Глупавите политици, заели административни постове, смятат, че тези временни длъжности са върхът на материалното благополучие и затова се държат здраво за тях до последния си миг, без да знаят, че най-висшето благо в живота е постигането на освобождение, при което човек става един от спътниците на Бога във вечната му обител. Човешкият живот е предназначен за постигането на тази цел. В Бхагавад-гӣта̄ Богът ни уверява многократно, че най-висшето постижение е завръщането при Бога във вечната му обител. В молитвите си към Бог Нр̣сим̇ха Прахла̄да Маха̄ра̄джа казва: „О, Господи, аз изпитвам голям страх от материалния живот, но никак не се боя от твоя страшен и свиреп образ на Нр̣сим̇хадева. Материалното съществуване е като воденичен камък, който ни премазва. Ние сме паднали в този ужасен въртоп сред побеснелите вълни на живота, затова о, Господи, аз се моля в лотосовите Ти нозе да ме върнеш във вечната Ти обител като един от твоите слуги. Това е най-висшето освобождение, което спасява човека от материалното съществуване. Имам толкова горчив опит от материалния живот. Във всяка форма, в която се раждах под натиска на собствените си дейности, винаги преживявах много болезнено две неща: раздялата с тези, които обичах, и срещите с тези, които не желаех да виждам. За да сложа край на това, аз използвах лек, който се оказа по-опасен и от самата болест. Така живот след живот аз се нося от място на място, затова Те моля да ми дадеш убежище в лотосовите си нозе“.
Pāṇḍuovští králové, kteří předčí mnoho světců světa, znali trpké výsledky materialistického života. Nikdy se nenechali unášet září královského trůnu, který jim patřil, a vždy čekali na příležitost, kdy je Pán zavolá, aby přišli do Jeho věčné společnosti. Mahārāja Parīkṣit byl důstojným vnukem Mahārāje Yudhiṣṭhira. Mahārāja Yudhiṣṭhira odevzdal královský trůn svému vnukovi a podobně Mahārāja Parīkṣit, vnuk Mahārāje Yudhiṣṭhira, odevzdal trůn svému synovi Janamejayovi. Takto jednali všichni králové dynastie, protože všichni se přísně drželi linie Pána Kṛṣṇy. Oddané Pána tedy nikdy neokouzluje záře materialistického života. Oddaní žijí nestranně, nepřipoutaní k předmětům falešného a iluzorního materialismu.
Царете от рода на Па̄н̣д̣авите, които превъзхождали много светци от този свят, познавали горчивия вкус на материалното съществуване. Те не били привлечени от блясъка на императорския трон, който заемали, и постоянно търсели възможност да се върнат при Бога, за да общуват вечно с него. Маха̄ра̄джа Парӣкш̣ит бил достоен внук на Маха̄ра̄джа Юдхиш̣т̣хира. Маха̄ра̄джа Юдхиш̣т̣хира предал императорския престол на внука си Маха̄ра̄джа Парӣкш̣ит, а той от своя страна го поверил на сина си Джанамеджая. Така постъпвали всички царе от династията, защото неотклонно следвали Бог Кр̣ш̣н̣а. Така преданите на Бога никога не могат да бъдат заслепени от блясъка на материалния живот. Те остават безпристрастни и непривързани към целите на лъжливото, илюзорно материално съществуване.