Skip to main content

Sloka 27

VERSO 27

Verš

Texto

sitātapatra-vyajanair upaskṛtaḥ
prasūna-varṣair abhivarṣitaḥ pathi
piśaṅga-vāsā vana-mālayā babhau
ghano yathārkoḍupa-cāpa-vaidyutaiḥ
sitātapatra-vyajanair upaskṛtaḥ
prasūna-varṣair abhivarṣitaḥ pathi
piśaṅga-vāsā vana-mālayā babhau
ghano yathārkoḍupa-cāpa-vaidyutaiḥ

Synonyma

Sinônimos

sita-ātapatra — bílý slunečník; vyajanaiḥ — s cāmarou; upaskṛtaḥ — obsluhovaný; prasūna — květiny; varṣaiḥ — ve sprškách; abhivarṣitaḥ — tak pokrytý; pathi — na cestě; piśaṅga-vāsāḥ — žlutými oděvy; vana-mālayā — květinovými girlandami; babhau — tak se stalo; ghanaḥ — mrak; yathā — jako kdyby; arka — slunce; uḍupa — měsíc; cāpa — duha; vaidyutaiḥ — bleskem.

sita-ātapatra — guarda-sol branco; vyajanaiḥ — com um abano cāmara; upaskṛtaḥ — sendo servido por; prasūna — flores; varṣaiḥ — pelas chuvas; abhivarṣitaḥ — estando assim coberto; pathi — na estrada; piśaṅgavāsā – pelas roupas amarelas; vana-mālayā — pelas guirlandas de flores; babhau — então isso se tornou; ghanaḥ — nuvem; yathā — como se; arka — o Sol; uḍupa — a Lua; cāpa — o arco-íris; vaidyutaiḥ — pelo relâmpago.

Překlad

Tradução

Když Pán procházel po veřejných cestách Dvāraky, hlavu Mu chránil bílý slunečník. Vějíře z bílých per se pohybovaly do polokruhů a na cestu padaly spršky květin. Jeho žluté šaty a girlandy z květů vytvářely dojem, jako kdyby temný mrak obklopovalo zároveň slunce, měsíc, blesk a duha.

Enquanto o Senhor passava pela estrada pública de Dvārakā, Sua cabeça era protegida da luz do Sol por um guarda-sol branco. Abanos de plumagem branca se moviam em semicírculos, e chuvas de flores caíam sobre a estrada. Suas roupas amarelas e guirlandas de flores pareciam uma nuvem escura simultaneamente cercada pelo Sol, pela Lua, pelo relâmpago e pelo arco-íris.

Význam

Comentário

Slunce, měsíc, duha a blesk se nikdy neobjeví na nebi zároveň. Když svítí slunce, svit měsíce je zanedbatelný, a když se v mracích objeví duha, tak se neblýská. Barva Pánova těla je jako nový monzunový mrak. Pán je zde přirovnaný k mraku. Bílý slunečník nad Jeho hlavou je přirovnaný ke slunci. Pohyb vějíře z jačího ohonu je přirovnaný k měsíci. Spršky květin jsou přirovnané ke hvězdám. Jeho žluté šaty jsou přirovnané k duze. Všechny tyto úkazy na nebeské klenbě, které se nikdy nevyskytují společně, nelze žádným způsobem srovnat tak, aby navzájem ladily. Takové sladění je možné jedině tehdy, když pomyslíme na nepředstavitelnou moc Pána. Pán je všemocný a v Jeho přítomnosti se může všechno nemožné stát možným působením Jeho nepředstavitelné energie. Obraz vzniklý tím, jak Pán procházel ulicemi Dvāraky, byl ale tak nádherný, že ho nelze přirovnat k ničemu jinému, než k popisu přírodních úkazů.

SIGNIFICADO—O Sol, a Lua, o arco-íris e o relâmpago não aparecem no céu simultaneamente. Quando há Sol, o luar se torna insignificante, e se há nuvens e arco-íris, não há manifestação de relâmpago. O matiz corpóreo do Senhor é assim como uma nuvem nova de monção. Aqui, Ele é comparado à nuvem. O guarda-sol branco sobre Sua cabeça é comparado ao Sol. O movimento do abano de cauda de iaque é comparado à Lua. As chuvas de flores são comparadas às estrelas. Suas roupas amarelas são comparadas ao arco-íris. Desse modo, todas essas atividades do firmamento, sendo fatores de simultaneidade impossível, não podem ser ajustadas pela comparação. O ajuste só é possível quando pensamos na potência inconcebível do Senhor. O Senhor é todo-poderoso, e, em Sua presença, qualquer coisa impossível pode tornar-se possível através de Sua energia inconcebível. Entretanto, a situação criada no momento de Sua passagem nas estradas de Dvārakā era bela e não podia ser comparada a nada além da descrição dos fenômenos naturais.