Text 127

Verš

Text

tomāra ṭhāñi āilāṅa tomāra mahimā śuniyā
tumi more stuti kara ‘sannyāsī’ jāniyā

Synonyma

Synonyms

tomāra-ṭhāñi — do tvé přítomnosti; āilāṅa — přišel jsem; tomāra — tvůj; mahimā — věhlas; śuniyā — poté, co jsem slyšel; tumi — ty; more — Mě; stuti — chválu; kara — činíš; sannyāsī — osobu ve stavu odříkání; jāniyā — znající jako.

tomāra ṭhāñi — to your presence; āilāṅa — I have come; tomāra — your; mahimā — glories; śuniyā — hearing; tumi — you; more — Me; stuti — praising; kara — do; sannyāsī — a person in the renounced order of life; jāniyā — knowing as.

Překlad

Translation

Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Když jsem slyšel o tvé slávě, přišel jsem za tebou. Ty Mě tu ale z úcty k sannyāsīmu jen vychvaluješ.“

Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu continued, “After hearing about your glories, I have come to your place. But you are offering Me words of praise out of respect for a sannyāsī, one in the renounced order of life.

Význam

Purport

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura vysvětluje, že materialista vlastnící světské bohatství si musí být vždy vědom toho, že transcendentální bohatství pokročilých oddaných je mnohem důležitější než světské bohatství lidí, jako je on. Bohatý materialista by před transcendentálním oddaným neměl být příliš pyšný. Pokud někdo přijde za transcendentálním oddaným a na základě svého světského dědictví, bohatství, vzdělání a krásy neprokáže pokročilému oddanému Pána úctu, oddaný vaiṣṇava mu navenek může projevit úctu, ale nesdělí mu transcendentální poznání. Ve skutečnosti na něho bude pohlížet jako na ne-brāhmaṇu, jako na śūdru. Takový nafoukaný člověk nemůže vědu o Kṛṣṇovi pochopit. Pyšný člověk je v transcendentálním životě oklamaný, a přestože dostal lidskou podobu, poklesne znovu do pekelných podmínek. Śrī Caitanya Mahāprabhu svým osobním příkladem ukazuje, jak pokorný by měl člověk být před vaiṣṇavou, i když může mít sám vysoké postavení. To je učení Śrī Caitanyi Mahāprabhua jako ācāryi celého světa, nejvyššího duchovního mistra a učitele.

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura explains that a mundane person, being enriched by mundane opulences, must always know that the transcendental opulences of the advanced devotees are far more important than the materialistic opulences of a person like himself. A materialistic person with material opulences should not be very proud or puffed up before a transcendental devotee. If one approaches a transcendental devotee on the strength of one’s material heritage, opulence, education and beauty and does not offer respect to the advanced devotee of the Lord, the Vaiṣṇava devotee may offer formal respects to such a materially puffed-up person, but he may not deliver transcendental knowledge to him. Indeed, the devotee sees him as a non-brāhmaṇa or śūdra. Such a puffed-up person cannot understand the science of Kṛṣṇa. A proud person is deceived in transcendental life and, despite having attained a human form, will again glide into hellish conditions. By His personal example, Śrī Caitanya Mahāprabhu explains how one should be submissive and humble before a Vaiṣṇava, even though one may be situated on a high platform. Such is the teaching of Śrī Caitanya Mahāprabhu as the ācārya of the world, the supreme spiritual master and teacher.