Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 21.15

Verš

dyu-pataya eva te na yayur antam anantatayā
tvam api yad-antarāṇḍa-nicayā nanu sāvaraṇāḥ
kha iva rajāṁsi vānti vayasā saha yac chrutayas
tvayi hi phalanty atan-nirasanena bhavan-nidhanāḥ

Synonyma

dyu-patayaḥ — božstva vládnoucí vyšším planetárním soustavám (Pán Brahmā a další); eva — také; te — Tvých; na yayuḥ — nemohou dosáhnout; antam — hranic transcendentálních vlastností; anantatayā — protože jsi neomezený; tvam api — Ty také; yat — protože; antara — v Tobě; aṇḍa-nicayāḥ — shluky vesmírů; nanu — ó Pane; sa-avaraṇāḥ — s různými pokryvy; khe — v nebi; iva — jako; rajāṁsi — atomy; vānti — otáčejí se; vayasā — postupem času; saha — s; yat — co; śrutayaḥ — velké osobnosti, které rozumějí Védám; tvayi — v Tobě; hi — zajisté; phalanti — končí; atan nirasanena — zavržením nižších složek; bhavat-nidhanāḥ — jejichž závěry vedou k Tobě.

Překlad

„  ,Jsi neomezený, můj Pane. Tvé meze nemohou najít dokonce ani božstva vládnoucí vyšším planetárním soustavám, Pána Brahmu nevyjímaje. Ani Ty sám nenacházíš hranice svých transcendentálních vlastností. Vlivem času se otáčí obrovské množství vesmírů se sedmi obaly, které připomínají atomy v nebi. Znalci védského poznání Tě hledají vylučováním hmotných složek. Tímto způsobem postupně docházejí k závěru, že v Tobě je vše úplné. Jsi tedy útočištěm všeho. To je závěr všech znalců Véd.̀  “

Význam

Tento verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.87.41), vyslovený zosobněnými Védami, potvrzuje Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (7.19):

bahūnāṁ janmanām ante
jñānavān māṁ prapadyate
vāsudevaḥ sarvam iti
sa mahātmā su-durlabhaḥ

„Ten, kdo po mnoha a mnoha zrozeních a smrtích dospěje k opravdovému poznání, se Mi odevzdá, protože ví, že jsem příčinou všech příčin a vším, co existuje. Taková velká duše je nesmírně vzácná.“ Učenci a znalci Véd nemohou dosáhnout konečného cíle ani poté, co hledali Absolutní Pravdu po celém vesmíru. Tak přicházejí ke Kṛṣṇovi.

Jakmile se diskutuje o Absolutní Pravdě, vždy se objeví různá pro a proti. Záměrem takových debat je dojít ke správnému závěru. Argumentům tohoto druhu se obvykle říká neti neti („ani to, ani to“). Dokud člověk nedospěje ke správnému závěru, bude stále uvažovat: „Toto není Absolutní Pravda, toto také není Absolutní Pravda.“ Když konečně k pravému závěru dojdeme, uznáme jako konečnou pravdu Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇu.