Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 15.180

Verš

jaya jaya jahy ajām ajita doṣa-gṛbhīta-guṇāṁ
tvam asi yad ātmanā samavaruddha-samasta-bhagaḥ
aga-jagad-okasām akhila-śakty-avabodhaka te
kvacid ajayātmanā ca carato ’nucaren nigamaḥ”

Synonyma

jaya jaya — prosím projev svoji slávu; jahi — prosím pokoř; ajām — nevědomost; ajita — ó nepřemožitelný; doṣa — chybné; gṛbhīta-guṇām — které přijímají tyto vlastnosti; tvam — Ty; asi — jsi; yat — protože; ātmanā — svou vnitřní energií; samavaruddha — vlastníš; samasta-bhagaḥ — všechny druhy bohatství; aga — nehybných; jagat — pohyblivých; okasām — vtělených živých bytostí; akhila — veškerých; śakti — energií; avabodhaka — pán; te — Ty; kvacit — někdy; ajayā — prostřednictvím vnější energie; ātmanā — svého Já; ca — také; carataḥ — projevující zábavy (svým pohledem); anucaret — potvrď; nigamaḥ — všechny Védy.

Překlad

Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „  ,Ó můj Pane, ó nepřemožitelný, ó vládce všech energií, prosím projev svou vnitřní energii, abys pokořil nevědomost všech pohyblivých i nehybných živých bytostí. Ve své nevědomosti uznávají všemožné druhy nesprávných věcí a tak vytvářejí nebezpečnou situaci. Ó Pane, prosím ukaž svou slávu! Je to pro Tebe velmi snadné, protože Tvá vnitřní energie je nadřazená vnější energii a Ty jsi zdrojem veškerého bohatství. Ty jsi také ten, kdo projevuje hmotnou energii. Neustále se věnuješ zábavám v duchovním světě, kde projevuješ svoji vnitřní energii, a někdy projevíš i vnější energii tím, že na ni pohlédneš. Tak předvádíš své zábavy. Védy oba druhy Tvých energií i zábav s nimi spojených potvrzují.̀  “

Význam

Tento verš je převzatý ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.87.14). Pochází z modliteb śruti-gaṇů neboli zosobněných Véd, které opěvují Pána.

Všemocná Osobnost Božství má tři druhy energií – vnitřní, vnější a okrajovou. Když vnější energie tvoří tento hmotný svět, přicházejí podmíněné duše, které jsou odsouzené kvůli svému zapomnění na Pána, pod její vládu. Tři kvality hmotné přírody udržují živou bytost neustále ve stavu strachu (bhayaṁ dvitīyābhiniveśataḥ). Podmíněná duše je ovládaná vnější energií, a proto má neustále strach. Měla by se proto bez ustání modlit k Pánu, aby vnější energii (māyu) pokořil a ona už nemohla projevovat svoji moc, kterou poutá všechny pohyblivé i nehybné živé bytosti. Takovými modlitbami člověk nabude způsobilosti být neustále v Pánově společnosti a tak splní poslání svého života, kterým je vrátit se domů, zpátky k Bohu.