Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Ādi 4.21-22

Verš

mora putra, mora sakhā, mora prāṇa-pati
ei-bhāve yei more kare śuddha-bhakti
āpanāke baḍa māne, āmāre sama-hīna
sei bhāve ha-i āmi tāhāra adhīna

Synonyma

mora — můj; putra — syn; mora — můj; sakhā — přítel; mora — můj; prāṇa-pati — pán života; ei-bhāve — takto; yei — ti, kdo; more — Mně; kare — provádějí; śuddha-bhakti — čistou oddanost; āpanāke — sám; baḍa — velký; māne — považuje; āmāre — Mě; sama — stejného; hīna — nebo níže postaveného; sei bhāve — takto; ha-i — jsem; āmi — Já; tāhāra — jemu; adhīna — podřízený.

Překlad

„Podřídím se však takovému oddanému, který vychutnává čistou oddanou službu Mně, pokládaje Mne za svého syna, přítele či milého, a který si o sobě myslí, že je vznešený, zatímco Mne považuje za sobě rovného či podřízeného.“

Význam

V Caitanya-caritāmṛtě jsou popsány tři druhy oddané služby: bhakti (obyčejná oddaná služba), śuddha-bhakti (čistá oddaná služba) a viddha-bhakti (smíšená oddaná služba).

Je-li oddaná služba vykonávána s nějakým hmotným záměrem a s příměsí plodonosných činností, mentální spekulace či mystické yogy, nazývá se smíšená nebo nepravá oddaná služba. Vedle bhakti-yogy popisuje Bhagavad-gītā také karma-yogu, jñāna-yogu a dhyāna-yogu. Yoga znamená spojení s Nejvyšším Pánem, což je možné pouze prostřednictvím oddanosti. Plodonosné činnosti končící oddanou službou, filosofická spekulace končící oddanou službou a praktikování mysticismu končící oddanou službou jsou známé (v tomto pořadí) jako karma-yoga, jñāna-yoga a dhyāna-yoga. Taková oddaná služba ale obsahuje příměsi těchto tří druhů hmotných činností.

Pro ty, kdo se hluboce ztotožňují s tělem, je doporučena karma-yoga neboli zbožné jednání. Pro ty, kdo své vlastní já ztotožňují s myslí, je doporučena filosofická spekulace neboli jñāna-yoga. Ale oddaní na duchovní úrovni tato materialistická pojetí smíšené oddanosti nepotřebují. Smíšená oddaná služba nesměřuje přímo k lásce k Nejvyšší Osobnosti Božství. Služba prováděná přísně v souladu se zjevenými písmy je proto lepší než taková viddha-bhakti, protože je prostá všech druhů hmotného znečištění. Vykonává se s vědomím Kṛṣṇy, jen pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství.

Ti, kdo jsou spontánně oddáni Pánu a netouží po hmotném zisku, se nazývají oddaní s náklonností. Služba Pánu je spontánně přitahuje a kráčejí ve stopách seberealizovaných duší. Jejich čistá oddanost (śuddha-bhakti), projevující se z čisté lásky k Bohu, stojí nad usměrňujícími zásadami autoritativních písem. Láskyplná extáze někdy transcenduje usměrňující zásady; je však zcela na duchovní úrovni a nedá se napodobovat. Usměrňující zásady napomáhají obyčejným oddaným dosáhnout úrovně dokonalé lásky k Bohu. Čistá láska ke Kṛṣṇovi je dokonalostí čisté oddanosti, a čistá oddaná služba se od spontánní oddané služby neliší.

Bezchybné následování usměrňujících zásad je vidět na Vaikuṇṭhách, kam se lze jejich přísným dodržováním dostat. Spontánní čistá láskyplná služba se však nachází pouze na Kṛṣṇaloce.