CC Ādi 4.173

যত্তে সুজাতচরণাম্বুরুহং স্তনেষু
ভীতাঃ শনৈঃ প্রিয় দধীমহি কর্কশেষু ।
তেনাটবীমটসি তদ্ব্যথতে ন কিং স্বিৎ
কূর্পাদিভির্ভ্রমতি ধীর্ভবদায়ুষাং নঃ ॥ ১৭৩ ॥
yat te sujāta-caraṇāmburuhaṁ staneṣu
bhītāḥ śanaiḥ priya dadhīmahi karkaśe
u
tenāṭavīm aṭasi tad vyathate na kiṁ svit
kūrpādibhir bhramati dhīr bhavad-āyuṣāṁ naḥ

Synonyma

yatkteré; teTvoje; sujātavelice jemné; caraṇa-ambu-ruhamlotosové nohy; staneṣuna ňadra; bhītāḥobávající se; śanaiḥjemně; priyaó drahý; dadhīmahipokládáme; karkaśeṣuhrubé; tenas nimi; aṭavīmpo cestě; aṭasise procházíš; tatony; vyathatetrpí; nane; kim svituvažujeme; kūrpa-ādibhiḥmalými kamínky a podobně; bhramatirozrušuje; dhīḥmysl; bhavat-āyuṣāmtěch, pro něž představuješ celý jejich život; naḥnás.

Překlad

„Ó drahý miláčku! Tvé lotosové nohy jsou tak jemné, že když si je něžně pokládáme na svá ňadra, máme strach, abychom jim neublížily. Naše životy závisí pouze na Tobě. Naši mysl tedy neustále sužuje představa, že si při svých toulkách lesem poraníš své jemné nohy o kamínky na cestě.“

Význam

Tento verš pocházející ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.31.19) vyslovily gopī, když je Kṛṣṇa opustil uprostřed rāsa-līly.