TEXT 11
VERZ 11
Verš
Besedilo
kevalair indriyair api
yoginaḥ karma kurvanti
saṅgaṁ tyaktvātma-śuddhaye
kevalair indriyair api
yoginaḥ karma kurvanti
saṅgaṁ tyaktvātma-śuddhaye
Synonyma
Synonyms
kāyena – s telesom; manasā – z umom; buddhyā – z inteligenco; kevalaiḥ – očiščenimi; indriyaiḥ – s čuti; api – celo; yoginaḥ – tisti, ki so zavestni Kṛṣṇe; karma – dejanja; kurvanti – opravljajo; saṅgam – navezanost; tyaktvā – ki opustijo; ātma – sebe; śuddhaye – da bi očistili.
Překlad
Translation
Yogīni, zříkající se připoutanosti, jednají tělem, myslí, inteligencí a dokonce i smysly jen v zájmu očištění.
Yogīji se odrečejo navezanosti ter s telesom, umom, inteligenco in celo s čuti delujejo samo zato, da bi se očistili.
Význam
Purport
Jedná-li někdo vědom si Kṛṣṇy s cílem uspokojit Kṛṣṇovy smysly, pak každý jeho čin — ať už jeho těla, mysli, inteligence nebo dokonce i smyslů — je prostý hmotného znečištění. Činnosti osoby vědomé si Kṛṣṇy nepřinášejí žádné hmotné reakce. To znamená, že činy zbavené znečištění, které se obecně nazývají sad-ācāra, může každý snadno provádět tak, že bude jednat vědom si Kṛṣṇy. Śrī Rūpa Gosvāmī to ve svém díle Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.187) popisuje takto:
Če je človek zavesten Kṛṣṇe in deluje za zadovoljstvo Kṛṣṇovih čutov, nobeno njegovo dejanje, bodisi dejanje telesa, uma, inteligence ali pa celo čutov, ni materialno omadeževano. Dejanja Kṛṣṇe zavestnega človeka nimajo materialnih posledic. Kdor je zavesten Kṛṣṇe, zato zlahka doseže raven čistega delovanja, ki se imenuje sad-ācāra. Śrīla Rūpa Gosvāmī opisuje to v Bhakti-rasāmṛta-sindhuju (1.2.187):
karmaṇā manasā girā
nikhilāsv apy avasthāsu
jīvan-muktaḥ sa ucyate
karmaṇā manasā girā
nikhilāsv apy avasthāsu
jīvan-muktaḥ sa ucyate
“Ten, kdo jedná vědom si Kṛṣṇy (neboli slouží Kṛṣṇovi) svým tělem, myslí, inteligencí a slovy, je i v hmotném světě osvobozenou osobou, třebaže se může věnovat mnoha takzvaně hmotným činnostem.” Nemá falešné ego, neboť nevěří, že by byl hmotným tělem nebo jeho vlastníkem. Ví, že není tělo a že tělo mu nepatří. On sám i tělo patří Kṛṣṇovi. Když vše, co je vytvářeno tělem, myslí, inteligencí, slovy, životní silou, majetkem a tak dále — vše, co může vlastnit — použije ke službě Kṛṣṇovi, ihned se s Kṛṣṇou sladí. Je s Ním sjednocen a nemá falešné ego, které vede živou bytost k víře v to, že je tělem a podobně. Toto je dokonalá úroveň vědomí Kṛṣṇy.
„Kdor deluje z zavestjo Kṛṣṇe oziroma služi Kṛṣṇi s telesom, umom, inteligenco in besedami, je osvobojen že v materialnem svetu, četudi opravlja mnoga navidez materialna dejanja.“ Tak človek nima lažnega ega, saj ve, da se razlikuje od materialnega telesa in da ni njegov lastnik. Tako telo kot tudi on sam pripadata Kṛṣṇi. Ko vse, kar ustvari s telesom, umom, inteligenco, besedami, življenjem, bogastvom itd. – vse, kar ima – uporabi za služenje Kṛṣṇi, se takoj poveže z Njim. Tak človek je eno s Kṛṣṇo in je brez lažnega ega, zaradi katerega se živo bitje enači s telesom. To je popolna zavest Kṛṣṇe.