TEXT 11
VERSO 11
Verš
Texto
tāṁs tathaiva bhajāmy aham
mama vartmānuvartante
manuṣyāḥ pārtha sarvaśaḥ
tāṁs tathaiva bhajāmy aham
mama vartmānuvartante
manuṣyāḥ pārtha sarvaśaḥ
Synonyma
Sinônimos
Překlad
Tradução
Každého odměňuji podle toho, jak se Mi odevzdává. Všichni v každém ohledu kráčejí po Mé cestě, synu Pṛthy.
A todos os que se rendem a Mim, Eu recompenso proporcionalmente. Todos seguem o Meu caminho sob todos os aspectos, ó filho de Pṛthā.
Význam
Comentário
Každý hledá Kṛṣṇu v různých aspektech Jeho projevů. Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, lze částečně vnímat v Jeho neosobní záři brahmajyoti a jako všeprostupující Nadduši, dlící i v atomech. Zcela znát Kṛṣṇu však mohou jedině Jeho čistí oddaní. Kṛṣṇa je tedy cílem realizace všech a každý je uspokojen podle své touhy po Něm. Také v transcendentálním světě Kṛṣṇa jedná se svým čistým oddaným v transcendentálním postoji, který odpovídá přání oddaného. Jeden oddaný může chtít Kṛṣṇu za svrchovaného pána, druhý za svého přítele, další za svého syna a jiný za svého milence. Kṛṣṇa odměňuje všechny oddané stejně, úměrně stupni jejich lásky k Němu. Stejné opětování citů probíhá i v hmotném světě. Zde se Pán věnuje rovnocennému opětování citů s různými oddanými, kteří Ho uctívají různými způsoby. Čistí oddaní se s Ním zde i v transcendentálním sídle osobně stýkají a mají možnost Mu přímým způsobem sloužit, a tak v láskyplné službě Jemu pociťují transcendentální blaženost. Kṛṣṇa pomáhá i impersonalistům, kteří chtějí spáchat duchovní sebevraždu zničením své individuální existence — tím, že je pohltí do své záře. Tito jedinci nechtějí přijmout svrchovanost věčné a blažené Osobnosti Božství, a proto poté, co potlačili svou individualitu, nemohou vychutnávat blaženost transcendentální osobní služby Pánu. Ti z nich, kteří nestojí pevně ani na úrovni neosobní existence, se vracejí do této hmotné sféry, aby projevili své dřímající touhy po činnostech. Nemají přístup na duchovní planety, ale dostávají znovu příležitost jednat na hmotných planetách. Ploduchtivým konatelům udílí Pán jakožto yajñeśvara vytoužené výsledky jejich konání předepsaných povinností a yogīnům zase mystické síly, které se snažili získat. Jinými slovy — úspěch každého závisí pouze na Jeho milosti a nejrůznější druhy duchovních procesů nejsou nic jiného než různé stupně úspěchu na stejné cestě. Pokud tedy člověk nedospěje k nejvyšší dokonalosti — vědomí Kṛṣṇy — zůstávají všechny jeho pokusy nedokonalé. To popisuje Śrīmad-Bhāgavatam (2.3.10):
Todos estão buscando por Kṛṣṇa nos diferentes aspectos de Suas manifestações. Kṛṣṇa, a Suprema Personalidade de Deus, é parcialmente percebido na Sua refulgência do brahmajyoti impessoal e como a Superalma onipenetrante que mora dentro de tudo, incluindo as partículas de átomos. Mas Kṛṣṇa só é entendido plenamente por Seus devotos puros. Por conseguinte, Kṛṣṇa é o objeto de realização para todos e assim, toda e qualquer pessoa satisfaz-se de acordo com seu desejo de tê-lO. No mundo transcendental também, Kṛṣṇa reciproca com Seus devotos puros numa atitude transcendental, estabelecida segundo a maneira como o devoto deseja conviver com Ele. Um devoto talvez queira Kṛṣṇa como mestre supremo; outro, como amigo pessoal; outro, como filho; e outro, como amante. Kṛṣṇa recompensa todos os devotos igualmente, segundo as diferentes intensidades de seu amor por Ele. No mundo material existem as mesmas reciprocidades de sentimentos, e eles também são vividos entre o Senhor e as diversas categorias de adoradores. Tanto aqui quanto no domínio transcendental, os devotos puros associam-se com Ele em pessoa e prestam serviço pessoal ao Senhor, obtendo assim, bem-aventurança transcendental neste serviço amoroso. Quanto àqueles que são impersonalistas e que querem cometer suicídio espiritual aniquilando a existência individual da entidade viva, Kṛṣṇa também os ajuda, absorvendo-os em Sua refulgência. Estes impersonalistas não concordam em aceitar a Personalidade de Deus eterna e bem-aventurada; em conseqüência, eles não podem saborear a bem-aventurança imanente ao serviço transcendental pessoal ao Senhor porque extinguiram sua individualidade. Alguns deles, que não estão firmemente situados nem mesmo na existência impessoal, retornam a este campo material para que aflorem seus desejos latentes, que os levam a executar diversas atividades. Eles não são admitidos nos planetas espirituais, mas lhes é dada nova oportunidade de agir nos planetas materiais. Aos que são trabalhadores fruitivos, o Senhor, como yajñeśvara, concede os resultados que eles desejavam alcançar por meio de seus deveres prescritos; e aos que são yogīs que buscam poderes místicos, tais poderes são concedidos. Em outras palavras, o sucesso depende somente de Sua misericórdia, e todos os tipos de processos espirituais não passam de diferentes graus de sucesso de um mesmo caminho. Portanto, se a pessoa não chegar à mais elevada perfeição da consciência de Kṛṣṇa, todas as suas tentativas permanecerão imperfeitas, como se declara no Śrīmad-Bhāgavatam (2.3.10):
mokṣa-kāma udāra-dhīḥ
tīvreṇa bhakti-yogena
yajeta puruṣaṁ param
mokṣa-kāma udāra-dhīḥ
tīvreṇa bhakti-yogena
yajeta puruṣaṁ param
“Ať už člověk nemá žádnou touhu (situace oddaných), touží po výsledcích všeho druhu nebo chce osvobození, měl by se s veškerým úsilím snažit uctívat Nejvyšší Osobnost Božství, aby dosáhl naprosté dokonalosti, která vrcholí vědomím Kṛṣṇy.”
“Quer alguém nada deseje [a condição dos devotos], quer deseje todos os resultados fruitivos, quer busque a liberação, não se devem poupar esforços ao tentar adorar a Suprema Personalidade de Deus para obter a perfeição completa, culminando na consciência de Kṛṣṇa.”