TEXT 11

Verš

Tekstas

ye yathā māṁ prapadyante
tāṁs tathaiva bhajāmy aham
mama vartmānuvartante
manuṣyāḥ pārtha sarvaśaḥ

Synonyma

Synonyms

ye — všichni, kteří; yathā — jak; mām — Mně; prapadyante — odevzdávají se; tān — je; tathā — tak; eva — jistě; bhajāmi — odměňuji; aham — Já; mama — Moji; vartma — cestu; anuvartante — následují; manuṣyāḥ — všichni lidé; pārtha — ó synu Pṛthy; sarvaśaḥ — po všech stránkách.

ye — visi, kas; yathā — kaip; mām — Man; prapadyante — atsiduoda; tān — jiems; tathā — taip; eva — tikrai; bhajāmi — atlyginu; aham — Aš; mama — Mano; vartma — keliu; anuvartante — seka; manuṣyāḥ — visi žmonės; pārtha — o Pṛthos sūnau; sarvaśaḥ — visais atžvilgiais.

Překlad

Translation

Každého odměňuji podle toho, jak se Mi odevzdává. Všichni v každém ohledu kráčejí po Mé cestě, synu Pṛthy.

Kaip žmogus man atsiduoda, taip Aš jam ir atlyginu. Kiekvienas visais atžvilgiais seka Mano keliu, o Pṛthos sūnau.

Význam

Purport

Každý hledá Kṛṣṇu v různých aspektech Jeho projevů. Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, lze částečně vnímat v Jeho neosobní záři brahmajyoti a jako všeprostupující Nadduši, dlící i v atomech. Zcela znát Kṛṣṇu však mohou jedině Jeho čistí oddaní. Kṛṣṇa je tedy cílem realizace všech a každý je uspokojen podle své touhy po Něm. Také v transcendentálním světě Kṛṣṇa jedná se svým čistým oddaným v transcendentálním postoji, který odpovídá přání oddaného. Jeden oddaný může chtít Kṛṣṇu za svrchovaného pána, druhý za svého přítele, další za svého syna a jiný za svého milence. Kṛṣṇa odměňuje všechny oddané stejně, úměrně stupni jejich lásky k Němu. Stejné opětování citů probíhá i v hmotném světě. Zde se Pán věnuje rovnocennému opětování citů s různými oddanými, kteří Ho uctívají různými způsoby. Čistí oddaní se s Ním zde i v transcendentálním sídle osobně stýkají a mají možnost Mu přímým způsobem sloužit, a tak v láskyplné službě Jemu pociťují transcendentální blaženost. Kṛṣṇa pomáhá i impersonalistům, kteří chtějí spáchat duchovní sebevraždu zničením své individuální existence — tím, že je pohltí do své záře. Tito jedinci nechtějí přijmout svrchovanost věčné a blažené Osobnosti Božství, a proto poté, co potlačili svou individualitu, nemohou vychutnávat blaženost transcendentální osobní služby Pánu. Ti z nich, kteří nestojí pevně ani na úrovni neosobní existence, se vracejí do této hmotné sféry, aby projevili své dřímající touhy po činnostech. Nemají přístup na duchovní planety, ale dostávají znovu příležitost jednat na hmotných planetách. Ploduchtivým konatelům udílí Pán jakožto yajñeśvara vytoužené výsledky jejich konání předepsaných povinností a yogīnům zase mystické síly, které se snažili získat. Jinými slovy — úspěch každého závisí pouze na Jeho milosti a nejrůznější druhy duchovních procesů nejsou nic jiného než různé stupně úspěchu na stejné cestě. Pokud tedy člověk nedospěje k nejvyšší dokonalosti — vědomí Kṛṣṇy — zůstávají všechny jeho pokusy nedokonalé. To popisuje Śrīmad-Bhāgavatam (2.3.10):

KOMENTARAS: Kiekvienas ieško Kṛṣṇos įvairiuose Jo pasireiškimo aspektuose. Kṛṣṇą, Aukščiausiąjį Dievo Asmenį, iš dalies pažįstame Jo beasmeniu aspektu (kaip brahmajyoti spindesį) ir visa persmelkiančia Supersiela, kuri glūdi visur, net atomo dalelėse. Bet visiškai Kṛṣṇą pažinti tegali Jo tyri bhaktai. Vadinasi, Krsna yra visų mūsų pažinimo objektas, ir kiekvienam Jis suteikia galimybę bendrauti su Juo taip, kaip žmogus to nori. Transcendentiniame pasaulyje Kṛṣṇa su tyru bhaktu taip pat palaiko tokius transcendentinius santykius, kokių bhaktas trokšta. Vienas bhaktas panūsta matyti Kṛṣṇą savo aukščiausiuoju valdovu, kitas trokšta matyti Jį savo asmeniniu draugu, trečias – sūnumi, ketvirtas – mylimuoju. Kṛṣṇa vienodai atlygina visiems bhaktams pagal jų meilės jausmo stiprumą. Materialiame pasaulyje irgi egzistuoja analogiški abipusiški jausmų mainai – Viešpats atitinkamai atsiliepia į Savo įvairių garbintojų jausmus. Tyri bhaktai bendrauja su Juo ir asmeniškai Jam tarnauja tiek materialiame pasaulyje, tiek transcendentinėje buveinėje, ir taip su meile tarnaudami patiria transcendentinę palaimą. O dėl impersonalistų, kurie siekia sunaikinti savo individualumą, tuo atlikdami dvasinę savižudybę, tai Kṛṣṇa padeda ir jiems, leisdamas ištirpti Savo spindesyje. Impersonalistai nenori pripažinti amžinojo palaimingojo Dievo Asmens – užgniaužę savo individualumą jie nebegali patirti transcendentinės asmeniško tarnavimo Viešpačiui palaimos. Kai kurie iš jų, nepajėgę įsitvirtinti net beasmenėje egzistencijoje, grįžta į materialios veiklos sritį, įgyvendindami savo snaudžiančius troškimus. Jie neįleidžiami į dvasines planetas, tačiau gauna galimybę veikti materialiose planetose. Karmiams, siekiantiems savo veiklos vaisių, Viešpats, būdamas yajñeśvara, suteikia tai, ko jie troško atlikdami nurodytas pareigas; to, ko siekė, gauna ir mistinių galių trokštantys yogai. Kitaip sakant, mūsų sėkmė priklauso tik nuo Jo malonės, o visi dvasiniai metodai – ne kas kita, kaip tos sėkmės etapai viename ir tame pačiame kelyje. Kol nebus pasiektas aukščiausias tobulumas – Kṛṣṇos sąmonė, visi siekiai yra netobuli; tai patvirtinama ir „Śrīmad-Bhāgavatam“ (2.3.10):

akāmaḥ sarva-kāmo vā
mokṣa-kāma udāra-dhīḥ
tīvreṇa bhakti-yogena
yajeta puruṣaṁ param

“Ať už člověk nemá žádnou touhu (situace oddaných), touží po výsledcích všeho druhu nebo chce osvobození, měl by se s veškerým úsilím snažit uctívat Nejvyšší Osobnost Božství, aby dosáhl naprosté dokonalosti, která vrcholí vědomím Kṛṣṇy.”

„Nesvarbu ar žmogus nieko netrokšta [bhaktų būvis], ar nori mėgautis savo veiklos vaisiais, ar nori išsivaduoti – visomis išgalėmis jis turi stengtis garbinti Aukščiausiąjį Dievo Asmenį, kad pasiektų visišką tobulumą, kurio kulminacija – Kṛṣṇos sąmonė.“