TEXT 11
ТЕКСТ 11
Verš
Текст
aśocyān anvaśocas tvaṁ
prajñā-vādāṁś ca bhāṣase
gatāsūn agatāsūṁś ca
nānuśocanti paṇḍitāḥ
ашочя̄н анвашочас твам̇
прагя̄-ва̄да̄м̇ш ча бха̄ш̣асе
гата̄сӯн агата̄сӯм̇ш ча
на̄нушочанти пан̣д̣ита̄х̣
Synonyma
Дума по дума
śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; aśocyān — co není hodno nářku; anvaśocaḥ — naříkáš; tvam — ty; prajñā-vādān — učená slova; ca — také; bhāṣase — pronášíš; gata — ztracený; asūn — život; agata — neprošlý; asūn — život; ca — také; na — nikdy; anuśocanti — naříkají; paṇḍitāḥ — učení.
шрӣ-бхагава̄н ува̄ча – Бог, Върховната Личност, каза; ашочя̄н – незаслужаващо скръб; анвашочах̣ – ти скърбиш; твам – ти; прагя̄-ва̄да̄н – учени думи; ча – също; бха̄ш̣асе – говориш; гата – изгубен; асӯн – живот; агата – неотминал; асӯн – живот; ча – също; на – никога; анушочанти – скърби; пан̣д̣ита̄х̣ – ученият.
Překlad
Превод
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Zatímco pronášíš učená slova, naříkáš nad něčím, co není hodno zármutku. Ti, kdo jsou moudří, netruchlí ani nad živým, ani nad mrtvým.
Върховната Божествена Личност каза: Докато произнасяш учени слова, ти скърбиш за нещо, което не си заслужава скръбта. Истински мъдрите не оплакват нито живите, нито мъртвите.
Význam
Пояснение
Pán ihned přijal postavení učitele a svého žáka pokáral, když ho nepřímo nazval hlupákem. Řekl mu: “Mluvíš jako učenec, a přitom nevíš, že ten, kdo je učený — kdo ví, co je tělo a co duše — neběduje nad žádným stavem těla, ať živým či mrtvým.” V pozdějších kapitolách bude objasněno, že poznání znamená znát hmotu, duši a toho, kdo obojímu vládne. Arjuna argumentoval tím, že náboženským zásadám je třeba přikládat větší důležitost než politice nebo společenským pravidlům, ale nevěděl, že poznání hmoty, duše a Nejvyššího je ještě důležitější než náboženské zásady. A jelikož toto poznání postrádal, neměl se vydávat za nadmíru učeného. Takový nebyl, a proto bědoval pro něco, co nebylo hodno zármutku. Tělo se rodí a dříve či později je předurčeno k zániku; z toho důvodu není tak důležité jako duše. Ten, kdo to ví, je skutečně učený. Nemá důvod bědovat, ať už se hmotné tělo nachází v jakémkoliv stavu.
Бог веднага заема позицията на учител и порицава ученика си, като косвено го нарича глупак. Господ казва: „Говориш като учен, но не знаеш, че ученият – този, който разбира какво е душа и какво е тяло – никога не скърби за тялото, независимо живо или мъртво“. В следващите глави ще стане ясно, че знание означава да се познават материята и духа, както и този, който ги управлява. Арджуна твърди, че религиозните принципи са по-важни от политиката или социологията, но той не знае, че познанието на материята, душата и Върховния е по-важно дори от религиозните канони. И понеже не знае това, не би трябвало да се представя за учен. Без достатъчно знания той скърби за нещо, което не си заслужава. Нашето тяло се ражда и рано или късно умира, то не е толкова важно, колкото душата. Човек, който знае това, е наистина образован и не скърби, независимо от състоянието на материалното тяло.