ТЕКСТ 27
Sloka 27
Текст
Verš
траи-ма̄сикася ча пада̄ шакат̣о 'павр̣ттах̣
яд рин̇гата̄нтара-гатена диви-спр̣шор ва̄
унмӯланам̇ тв итаратха̄рджунайор на бха̄вям
trai-māsikasya ca padā śakaṭo ’pavṛttaḥ
yad riṅgatāntara-gatena divi-spṛśor vā
unmūlanaṁ tv itarathārjunayor na bhāvyam
Дума по дума
Synonyma
токена – от едно дете; джӣва-харан̣ам – убиване на живо същество; ят – този, който; улӯки-ка̄я̄х̣ – приела грамадното тяло на демон; траи-ма̄сикася – на този, който е само на три месеца; ча – също; пада̄ – с крака; шакат̣ах̣ апавр̣ттах̣ – преобърна количката; ят – този, който; рин̇гата̄ – докато пълзеше; антара-гатена – съборени; диви – високи до небето; спр̣шох̣ – докосвайки; ва̄ – или; унмӯланам – изкоренявайки; ту – но; итаратха̄ – всеки друг, освен; арджунайох̣ – на двете дървета арджуна; на бха̄вям – не бе възможно.
tokena — dítětem; jīva-haraṇam — zabití živé bytosti; yat — ten, který; ulūki-kāyāḥ — přijal obří tělo démona; trai-māsikasya — toho, kterému byly pouze tři měsíce; ca — také; padā — nohou; śakaṭaḥ apavṛttaḥ — převrhl vůz; yat — ten, který; riṅgatā — když se plazil; antara-gatena — protože byl chycen; divi — vysoko v nebi; spṛśoḥ — dotýkající se; vā — nebo; unmūlanam — vyvráceny i s kořeny; tu — ale; itarathā — kdo jiný než; arjunayoḥ — dvou arjunových stromů; na bhāvyam — nebylo možné.
Превод
Překlad
Няма никакво съмнение, че Бог Кр̣ш̣н̣а е Върховният Бог, иначе как щеше да убие грамадната демоница Пӯтана̄, докато още беше младенец в скута на майка си, как щеше да преобърне с крачета количката, когато бе едва на три месеца, и как, още пълзейки по двора, щеше да изтръгне из корен двете дървета арджуна, които бяха толкова високи, че върховете им сякаш стигаха небето? Никой друг, освен Бога, не е в състояние да извърши подобни дела.
Není pochyb o tom, že Śrī Kṛṣṇa je Nejvyšší Pán; jak by jinak mohl zabít obrovskou démonici Pūtanu, když byl ještě na klíně Své matky, převrhnout nohou vůz, když Mu byly pouhé tři měsíce, a vyvrátit pár arjunových stromů, tak vysokých, že se dotýkaly nebe, když se uměl jen plazit? Tyto činnosti nemohl vykonat nikdo jiný, než Pán Samotný.
Пояснение
Význam
Бог не може да се измисли или да се избере чрез гласуване, макар че точно такава е практиката на невежите хора. Богът винаги е бил Бог, а обикновените живи същества винаги са негови неотделими частици. Богът е единствен и неповторим, а живите същества са безброй. Те получават всичко необходимо за живот от Бога – това е заключението на ведическата литература. Когато Кр̣ш̣н̣а още лежал в скута на майка си, дошла демоницата Пӯтана̄ и помолила да го вземе на ръце, за да го накърми. Майка Яшода̄ се съгласила и ѝ дала Кр̣ш̣н̣а, защото Пӯтана̄ била приела образа на почтена жена. Възнамерявайки да убие детето, тя била намазала гърдите си с отрова, но когато кроежите ѝ вече почти се осъществили, Богът изсмукал заедно с млякото от гърдите ѝ и целия ѝ жизнен дъх. Огромното тяло на демоницата, за което се говори, че било дълго десет километра, рухнало на земята. Дори не станало нужда Бог Кр̣ш̣н̣а да се уголемява до нейните размери, макар че за него не представлява трудност да стане и по-дълъг от десет километра. В инкарнацията си като Ва̄мана Той се представил за джудже бра̄хман̣а, но когато Бали Маха̄ра̄джа обещал да му даде три крачки земя, Той разтегнал крачката си толкова, че стигнал чак до върха на вселената, прекрачвайки наведнъж хиляди и милиони километри. Това показва, че Кр̣ш̣н̣а с лекота би могъл да направи чудо и да уголеми тялото си; но Той не искал да прави това, защото изпитвал дълбока синовна обич към майка Яшода̄. Ако Яшода̄ видела Кр̣ш̣н̣а, който още лежи в скута ѝ, да става по-голям от десет километра, за да убие демоницата Пӯтана̄, естествената ѝ майчина любов щяла да бъде смутена, защото тя щяла да узнае, че синът ѝ Кр̣ш̣н̣а е самият Бог. Ако научела, че Кр̣ш̣н̣а е Богът, Яшода̄майӣ нямала да може да го обича повече като роден син. Но що се отнася до Бог Кр̣ш̣н̣а, Той е Бог винаги – и като дете в скута на майка си, и като Ва̄манадева, който покрил с крачките си цялата вселена. Той не става Бог, като се подлага на сурови отречения, въпреки че някои хора се опитват да направят това. С помощта на сурови отречения човек не може да стане равен на Бога, но може да постигне много от качествата му. Живото същество може да придобие голяма част от качествата на Бога, но не може да стане Бог, докато Кр̣ш̣н̣а, без да се подлага на никакви отречения, е Бог винаги – и в скута на майка си, и като пораснало дете, изобщо през цялото си съществуване.
Boha nelze vyrobit mentální spekulací nebo Ho odhlasovat ve volbách, jak je čím dál víc běžné u méně inteligentní třídy lidí. Bůh je Bohem věčně a obyčejná živá bytost je věčně Jeho nedílnou částí. Bůh je jeden jediný a obyčejných živých bytostí je neomezeně mnoho. Všechny tyto živé bytosti udržuje Bůh Samotný, což je závěr veškeré védské literatury. Když byl Kṛṣṇa na klíně Své matky, přišla k ní démonice Pūtanā a prosila, aby mohla její dítě pochovat. Matka Yaśodā souhlasila a položila dítě na klín Pūtany, která byla převlečená za ctihodnou ženu. Pūtanā chtěla dítě zabít a předtím si potřela prsní bradavku jedem. Když však k tomu mělo dojít, Pán vysál její mléko i s jejím životním vzduchem a obří tělo démonice, které bylo šest mil dlouhé, se skácelo na zem. Pán Kṛṣṇa se však nemusel zvětšovat na velikost démonice Pūtany, i když byl schopný zvětšit se do mnohem větší velikosti. Ve Své inkarnaci jako Vāmana se vydával za trpasličího brāhmaṇu, ale když zabíral zemi, kterou Mu slíbil Bali Mahārāja, natáhl Svůj krok až k vrcholku vesmíru, čímž překročil tisíce a milióny mil. Kṛṣṇovi by tedy nedělalo potíže vykonat zázrak a zvětšit Své tělo, ale nechtěl tak učinit z hluboké lásky ke Své matce Yaśodě. Kdyby Yaśodā viděla, jak se Kṛṣṇa na jejím klíně zvětšuje na délku šesti mil, aby se vyrovnal démonici Pūtaně, mohlo by to narušit její rodičovskou lásku, neboť by se tak dozvěděla, že její “syn” Kṛṣṇa je Samotný Bůh. S vědomím Kṛṣṇovy Božskosti by Ho Yaśodāmayī nemohla dále přirozeně milovat jako Jeho rodná matka. Pokud se však Pána Kṛṣṇy týče, je Bohem vždy, ať už jako dítě na klíně Své matky nebo jako Vāmanadeva, který překročil celý vesmír. Nemusí se Bohem stát pomocí nějakého pokání, i když si někteří lidé myslí, že se tak z nich stanou Bozi. Pomocí přísného odříkání a pokání se nikdo nemůže stát Bohem nebo někým, kdo se Bohu vyrovná, ale je možné tak získat většinu božských vlastností. Každá živá bytost může ve velké míře získat božské vlastnosti, ale žádná se nemůže stát Bohem, zatímco Kṛṣṇa nemusí podstupovat žádné pokání a je Bohem vždy a za všech okolností — na klíně Své matky, když vyrůstá, i v každém Svém věku.
Когато бил само на три месеца, Кр̣ш̣н̣а убил Шакат̣а̄сура, който се бил скрил зад една количка в къщата на Яшода̄майӣ. А веднъж, когато още пълзял, майка му го вързала за чукалото на един огромен хаван, за да не ѝ пречи да се занимава с къщната работа. Но немирното дете довлачило чукалото до две високи дървета арджуна, които растели в двора на Яшода̄майӣ. Чукалото се заклещило между дърветата и те рухнали на земята със страшен грохот. Яшода̄майӣ веднага дотърчала да види какво става и била убедена, че детето ѝ се е спасило от рухналите дървета само по милостта на Бога, без да знае, че тази пакост е направил самият Бог, който пълзи из двора ѝ. Такива са любовните отношения между Бога и преданите му. Яшода̄майӣ искала да има Бога като свой син и Богът приел да бъде дете в скута ѝ, но когато било необходимо, влизал в ролята и на Всемогъщия Бог. Прелестта на забавленията му е в това, че Той изпълнява желанията на всеки. Когато повалил огромните дървета, Той си бил поставил за цел да освободи двамата сина на Кувера, които На̄рада проклел да се превърнат в дървета. Но в същото време по този начин Той изпълнявал ролята и на малко дете, което пълзи из двора на Яшода̄, защото това доставяло на Яшода̄ трансцендентално удоволствие.
Když Mu byly pouhé tři měsíce, zabil Śakaṭāsuru, který se skrýval za vozem v domě Yaśodāmayī. A když lezl po zemi a rušil matku při plnění jejích domácích povinností, přivázala Ho k hmoždíři, ale zlobivé dítě dotáhlo hmoždíř ke dvěma velice vysokým arjunovým stromům na dvoře Yaśodāmayī a když se mezi nimi zapříčil, stromy se s hrozivým zvukem zřítily na zem. Když se přišla Yaśodāmayī podívat, co se stalo, myslela si, že se její dítě zachránilo před padajícími stromy jen Boží milostí, aniž by věděla, že celou spoušť způsobil Pán Samotný, který se plazil po jejím dvorku. Taková je tedy výměna lásky mezi Pánem a Jeho oddanými. Yaśodāmayī chtěla mít Pána za své dítě a Pán si hrál na jejím klíně přesně jako malé dítě, ale zároveň, kdykoliv to bylo zapotřebí, hrál roli Všemohoucího Pána. Krása těchto zábav spočívá v tom, že Pán vyplnil touhu každého. V tomto případě, kdy Pán skácel gigantické arjunové stromy, bylo Jeho záměrem vysvobodit dva syny Kuvery, které Nārada proklel, aby se z nich staly stromy, a zároveň si hrát jako dítě lezoucí po dvorku matky Yaśody, které přinášelo transcendentální potěšení, když mohla vidět tyto činnosti Pána přímo na dvoře svého domu.
Във всеки свой облик – и на исполин, и на младенец – Богът винаги си остава Бог на вселената.
Pán je za všech okolností Pánem vesmíru a může tak jednat v jakékoliv podobě, velké či malé, podle Svého přání.