Skip to main content

VERSO 7

Sloka 7

Texto

Verš

teṣāṁ supakva-yogānāṁ
jita-śvāsendriyātmanām
labdha-yuṣmat-prasādānāṁ
na kutaścit parābhavaḥ
teṣāṁ supakva-yogānāṁ
jita-śvāsendriyātmanām
labdha-yuṣmat-prasādānāṁ
na kutaścit parābhavaḥ

Sinônimos

Synonyma

teṣām — deles; su-pakva-yogānām — que são místicos maduros; jita — controlada; śvāsa — respiração; indriya — os sentidos; ātmanām — a mente; labdha — obtido; yuṣmat — vossa; prasādānām — misericórdia; na — não; kutaścit — em qualquer parte; parābhavaḥ — derrota.

teṣām — jich; su-pakva-yogānām — kteří jsou pokročilými mystiky; jita — ovládli; śvāsa — dech; indriya — smysly; ātmanām — mysl; labdha — získali; yuṣmat — tvoji; prasādānām — milost; na — ne; kutaścit — kdekoliv; parābhavaḥ — prohra.

Tradução

Překlad

Neste mundo material, não há derrota para aqueles que controlam a mente e os sentidos, controlando o processo respiratório, e que, portanto, são místicos experientes e maduros. Isso porque, através de tal perfeição em yoga, eles têm obtido vossa misericórdia.

Ti, kteří pomocí ovládání dechu ovládli svoji mysl a smysly, a stali se tak zkušenými, pokročilými mystiky, nikde v tomto hmotném světě neprohrávají. Je to proto, že svou dokonalostí v yoze získali tvoji milost.

Comentário

Význam

Explica-se aqui o propósito das realizações ióguicas. Afirma-se que um místico experiente obtém pleno controle dos sentidos e da mente, controlando o processo respiratório. Portanto, controlar o processo respiratório não é o objetivo final do yoga. O verdadeiro propósito das realizações ióguicas é controlar a mente e os sentidos. Qualquer pessoa que tenha esse controle deve ser considerada um yogī místico maduro e experiente. Nesta passagem, indica-se que o yogī que tem controle sobre a mente e os sentidos tem a verdadeira bênção do Senhor, e não tem medo. Em outras palavras, não podemos alcançar a misericórdia e a bênção do Senhor Supremo sem que sejamos capazes de controlar a mente e os sentidos, o que é realmente possível quando nos ocupamos plenamente em consciência de Kṛṣṇa. Alguém cujos sentidos e cuja mente estão sempre ocupados no transcendental serviço ao Senhor não tem possibilidades de ocupar-se em atividades materiais. Os devotos do Senhor não são derrotados em nenhuma parte do universo. A este respeito, afirma-se que nārāyaṇa parāḥ sarve: aquele que é nārāyaṇa-para, ou devoto da Suprema Personalidade de Deus, nada teme em parte alguma, quer seja enviado ao inferno, quer seja promovido ao céu. (Śrīmad-Bhāgavatam 6.17.28)

Zde je vysvětlen smysl jógových cvičení. Je řečeno, že zkušení mystici pomocí ovládání dechu získávají úplnou vládu nad svými smysly a myslí. Ovládání dechu tedy není konečným cílem yogy. Skutečným smyslem jógových cvičení je ovládnout mysl a smysly. Každý, komu se to podaří, je považován za zkušeného, pokročilého mystického yogīna. Je zde také uvedeno, že pokud yogī ovládl svoji mysl a smysly, znamená to, že má požehnání od Pána. Takový yogī se ničeho nebojí. Jinými slovy, člověk nemůže získat milost a požehnání Nejvyššího Pána, dokud neovládne svoji mysl a smysly. Toho může prakticky dosáhnout, když se plně zaměstná ve vědomí Kṛṣṇy. Člověk, jehož smysly a mysl se neustále věnují transcendentální službě Pánu, nemá na hmotné činnosti čas. Oddaní Pána neprohrávají na žádném místě ve vesmíru. Je řečeno: nārāyaṇa-parāḥ sarve—nārāyaṇa-para neboli oddaný Nejvyšší Osobnosti Božství se nebojí nikde, ať má sestoupit do pekla, nebo vystoupit na nebeské planety (Bhāg. 6.17.28).