VERSO 9

Sloka 9

Texto

Verš

ekam ekatarābhāve
yadā nopalabhāmahe
tritayaṁ tatra yo veda
sa ātmā svāśrayāśrayaḥ

Sinônimos

Synonyma

ekam — uma; ekatara — outra; abhāve — na ausência de; yadā — porque; na — não; upalabhāmahe — perceptível; tritayam — em três fases; tatra — lá; yaḥ — a pessoa; veda — que sabe; saḥ — ela; ātmā — a Superalma; sva — próprio; āśraya — refúgio; āśrayaḥ — do refúgio.

ekam — jeden; ekatara — druhý; abhāve — v nepřítomnosti; yadā — protože; na — ne; upalabhāmahe — lze vnímat; tritayam — ve třech stádiích; tatra — tam; yaḥ — ten; veda — kdo ví; saḥ — on; ātmā — Nadduše; sva — vlastní; āśraya — útočiště; āśrayaḥ — pro útočiště.

Tradução

Překlad

Todas as três fases supracitadas, que caracterizam as diferentes entidades vivas, são interdependentes. Na ausência de uma, não se entende a outra. Mas o Ser Supremo, que vê cada uma delas como o refúgio do refúgio, é independente de todos e, portanto, é o refúgio supremo.

Všechna tři uvedená stádia různých živých bytostí jsou vzájemně propojená. Žádné z nich nelze chápat nezávisle na ostatních. Nejvyšší Pán však vidí každé z nich, neboť ani na jednom nezávisí, a proto je nejvyšším útočištěm.

Comentário

Význam

SIGNIFICADO—Há inúmeras entidades vivas, uma dependente da outra na relação de controlado e controlador. Sem o meio da percepção, entretanto, ninguém pode saber ou compreender quem é o controlado e quem é o controlador. Por exemplo, o Sol controla o nosso poder de visão, podemos ver o Sol porque o Sol tem seu corpo, e a luz solar só é útil porque temos olhos. Sem nossos olhos, a luz solar é inútil, e, sem luz solar, os olhos são inúteis. Assim, eles são interdependentes, e nenhum deles é independente. Portanto, surge naturalmente a pergunta: quem os fez interdependentes? Aquele que criou essa relação de interdependência deve ser, em última análise, completamente independente. Como se diz no início do Śrīmad-Bhāgavatam, a fonte última de todos os objetos interdependentes é o sujeito independente completo. Essa fonte última de toda a interdependência é a Verdade Suprema ou Paramātmā, a Superalma, que não é dependente de nenhuma outra coisa. Ele é svāśrayāśrayaḥ. Ele só depende de Si mesmo, daí Ele ser o refúgio supremo de tudo. Embora Paramātmā e Brahman sejam subordinados a Bhagavān, porque Bhagavān é Puruṣottama, ou a Superpessoa, Ele também é a fonte da Superalma. Na Bhagavad-gītā (15.18), o Senhor Kṛṣṇa diz que Ele é o Puruṣottama, e a fonte de tudo, e assim se conclui que Śrī Kṛṣṇa é a fonte e o refúgio últimos de todas as entidades, incluindo a Superalma e o Brahman Supremo. Mesmo aceitando que não existe diferença entre a Superalma e a alma individual, a alma individual precisa da Superalma para libertar-se da ilusão da energia material. O indivíduo está sob as garras da energia ilusória e, portanto, embora qualitativamente uno com a Superalma, ele está sob o efeito da ilusão que o leva a identificar-se com a matéria. E para perder esse conceito ilusório sobre a vida verdadeira, a alma individual tem de depender da Superalma para ser reconhecida como alguém que é uno com Ela. Nesse sentido também, a Superalma é o refúgio supremo. E não há dúvida alguma quanto a isso.

Existuje nespočet živých bytostí, které na sobě vzájemně závisejí jakožto ovládaní a vládci. Bez možnosti vnímání však nikdo nemůže vědět nebo poznat, kdo je ovládaný a kdo je vládce. Slunce vládne naší zrakové schopnosti a vidíme ho, protože má své tělo, a sluneční svit je pro nás užitečný proto, že máme oči. Kdybychom neměli oči, sluneční svit by byl zbytečný, a bez slunečního svitu by byly zbytečné naše oči. Obojí je tedy vzájemně propojené a ani jedno není nezávislé. To nás přirozeně vede k otázce: Kdo zavedl jejich vzájemnou závislost? Ten, kdo zavedl takový vztah vzájemné závislosti, musí být z konečného hlediska zcela nezávislý. Jak je řečeno na počátku Śrīmad-Bhāgavatamu, původním zdrojem všech vzájemně závislých objektů je zcela nezávislý subjekt. Tímto původním zdrojem veškeré vzájemné závislosti je Nejvyšší Pravda neboli Paramātmā, Nadduše, která nezávisí na ničem jiném. Je svāśrayāśrayaḥ. Závisí pouze na Sobě Samotné, a je tudíž nejvyšším útočištěm všeho. Přesto Paramātmā a Brahman podléhají Bhagavānovi, protože Bhagavān je Puruṣottama, Nejvyšší Osoba, a jako takový je zdrojem i Nadduše. V Bhagavad-gītě (15.18) o Sobě Kṛṣṇa říká, že je Puruṣottama a zdroj všeho, a z toho plyne, že Śrī Kṛṣṇa je původním zdrojem a nejvyšším útočištěm všech bytostí, včetně Nadduše a Nejvyššího Brahmanu. I když připustíme, že neexistuje rozdíl mezi Nadduší a individuální duší, individuální duše závisí na Nadduši ve svém osvobození z iluze hmotné energie. Individuální duše je v zajetí iluzorní energie a přestože je kvalitativně totožná s Nadduší, vlivem iluze se ztotožňuje s hmotou. Chce-li se individuální duše vymanit z tohoto iluzorního pojetí skutečného života, musí záviset na Nadduši, a tak znovu upevnit svoji kvalitativní totožnost. Také v tom smyslu je Nadduše nejvyšším útočištěm. O tom není pochyb.

A entidade viva individual, a jīva, é sempre dependente da Superalma, Paramātmā, porque a alma individual esquece sua identidade espiritual, ao passo que a Superalma, Paramātmā, não esquece Sua posição transcendental. A Bhagavad-gītā menciona especificamente essas diferentes posições da jīva-ātmā e do Paramātmā. No quarto capítulo, Arjuna, a alma jīva, representa a pessoa que se esqueceu de seus incontáveis nascimentos anteriores, mas o Senhor, a Superalma, não Se esqueceu. O Senhor lembra-Se até mesmo da época em que ensinou a Bhagavad-gītā ao deus do Sol há alguns bilhões de anos. O Senhor pode lembrar-Se desses milhões e bilhões de anos, como a Bhagavad-gītā (7.26) afirma com as seguintes palavras:

Individuální živá bytost, jīva, vždy závisí na Nadduši, Paramātmě, protože individuální duše zapomíná na svoji duchovní totožnost, zatímco Nadduše, Paramātmā, na Své transcendentální postavení nikdy nezapomíná. V Bhagavad-gītě je těmto rozdílům mezi jīva-ātmou a Paramātmou věnována zvláštní pozornost. Ve čtvrté kapitole je řečeno, že Arjuna jakožto duše (jīva) zapomněl na své předchozí životy, zatímco Pán jakožto Nadduše na ně nezapomíná. Pán si pamatuje dokonce i to, jak učil Bhagavad-gītu boha Slunce před několika miliardami let. Dokáže si pamatovat vše, co se událo za milióny a miliardy let, což je potvrzeno v Bhagavad-gītě (7.26) následovně:

vedāhaṁ samatītāni
vartamānāni cārjuna
bhaviṣyāṇi ca bhūtāni
māṁ tu veda na kaścana

O Senhor, em Seu eterno e bem-aventurado corpo de conhecimento, sabe perfeitamente tudo o que aconteceu no passado, aquilo que está acontecendo no presente e também o que acontecerá no futuro. Porém, apesar de Ele ser o refúgio do Paramātmā e do Brahman, as pessoas com pobre fundo de conhecimento são incapazes de compreendê-lO como Ele é.

Pán si je ve Svém věčném těle, plném blaženosti a poznání, plně vědom všeho, co se stalo v minulosti, co se děje v přítomnosti a také co se stane v budoucnosti. Ale přestože je útočištěm Paramātmy i Brahmanu, lidé s nedostatečným poznáním Ho nejsou schopni pochopit takového, jaký je.

A propaganda segundo a qual a consciência cósmica é idêntica à consciência das entidades vivas individuais é completamente enganosa, pois até mesmo uma pessoa ou alma individual como Arjuna não conseguia lembrar-se de seus feitos passados, embora ele esteja sempre com o Senhor. E o que pode saber sobre seu passado, presente e futuro o minúsculo homem comum, que falsamente alega ser uno com a consciência cósmica?

Snažit se prosazovat totožnost vesmírného vědomí s vědomím individuálních živých bytostí je naprosto scestné, protože ani taková osobnost jako byl Arjuna si nedokázala vzpomenout na své minulé činy, přestože je vždy s Pánem. Co potom mohou o své minulosti, přítomnosti a budoucnosti vědět obyčejní lidé, kteří o sobě neoprávněně prohlašují, že jsou totožní s vesmírným vědomím?