Bg. 15.18

Nikdo – ani podmíněná, ani osvobozená duše – nemůže předčit Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇu. Kṛṣṇa je proto největší ze všech osobností. Všechny živé bytosti i Nejvyšší Osobnost Božství jsou individuální osoby. Liší se tím, že živé bytosti – ať v podmíněném, nebo v osvobozeném stavu – nemohou překonat kvantitu nepochopitelných sil Nejvyšší Osobnosti Božství. Je chyba si myslet, že Nejvyšší Pán a živé bytosti jsou na stejné úrovni nebo po všech stránkách rovnocenní. Vždy je tu rozdíl ve vyšším a nižším postavení. Slovo uttama je velice důležité – Nejvyšší Osobnost Božství nemůže nikdo překonat.

Slovo loke znamená „v písmech pauruṣa āgama (neboli smṛti)“. Slovník Nirukti potvrzuje: lokyate vedārtho ’nena – „Písma zvaná smṛti vysvětlují smysl Véd.“

Nejvyššího Pána v Jeho lokalizovaném aspektu Paramātmy popisují i samotné Védy (Chāndogya Upaniṣad 8.12.3): tāvad eṣa samprasādo ’smāc charīrāt samutthāya paraṁ jyoti-rūpaṁ sampadya svena rūpeṇābhiniṣpadyate sa uttamaḥ puruṣaḥ – „Když Nadduše opustí tělo, vstoupí do neosobní brahma-jyoti a tam ve své podobě zůstává, se svou duchovní totožností. Tato svrchovaná bytost se nazývá Nejvyšší Osobnost.“ To znamená, že Nejvyšší Osobnost vydává a šíří duchovní záři, která je původním světlem. Tato Nejvyšší Osobnost má také lokalizovaný aspekt, kterým je Paramātmā. Když přichází do hmotného světa jako Vyāsadeva, syn Satyavatī a Parāśary, vysvětluje védské poznání.