VERSO 49
Sloka 49
Texto
Verš
so ’nutapto mahā-muniḥ
svayaṁ viprakṛto rājñā
naivāghaṁ tad acintayat
so ’nutapto mahā-muniḥ
svayaṁ viprakṛto rājñā
naivāghaṁ tad acintayat
Sinônimos
Synonyma
iti — dessa maneira; putra — filho; kṛta — feito por; aghena — pelo pecado; saḥ — ele (o muni); anutaptaḥ — lamentando-se; mahā — muniḥ – o sábio; svayam — pessoalmente; viprakṛtaḥ — sendo assim insultado; rājñā — pelo rei; na — não; eva — certamente; agham — o pecado; tat — que; acintayat — julgou isso.
Tradução
Překlad
Dessa maneira, o sábio se lamentou pelo pecado cometido por seu próprio filho. Ele não levou muito a sério o insulto cometido pelo rei.
Mudrc takto litoval hříchu, kterého se dopustil jeho syn. Sám nebral urážku od krále příliš vážně.
Comentário
Význam
SIGNIFICADO—Agora se esclarece todo o incidente. O fato de Mahārāja Parīkṣit ter enguirlandado o sábio com uma serpente morta não foi, de modo algum, uma ofensa muito séria, mas o fato de Śṛṅgi ter amaldiçoado o rei foi uma ofensa séria. A ofensa séria foi cometida por uma mera criança tola, em virtude do que ela merecia ser perdoada pelo Senhor Supremo, embora não fosse possível livrar-se da reação pecaminosa. Mahārāja Parīkṣit também não se importou com a maldição lançada contra ele por um brāhmaṇa tolo. Ao contrário, aproveitou-se totalmente da situação incômoda, e, pela grandiosa vontade do Senhor, Mahārāja Parīkṣit atingiu a perfeição máxima da vida através da graça de Śrīla Śukadeva Gosvāmī. Na verdade, esse era o desejo do Senhor, e Mahārāja Parīkṣit, o ṛṣi Śamīka e seu filho Śṛṅgi foram todos instrumentos no cumprimento do desejo do Senhor. Assim, nenhum deles foi posto em dificuldade porque tudo foi feito em conexão com a Pessoa Suprema.
Celý případ je nyní vyjasněn. To, že Mahārāja Parīkṣit pověsil mudrci kolem ramen mrtvého hada, nebylo nikterak vážným přestupkem, ale to, že Śṛṅgi krále proklel, vážným přestupkem bylo. Tohoto vážného přestupku se však dopustilo pouze pošetilé dítě, a proto si chlapec zasloužil odpuštění Nejvyššího Pána, i když nebylo možné zbavit se hříšné reakce. Mahārājovi Parīkṣitovi také nevadila kletba, kterou dostal od pošetilého brāhmaṇy. Naopak, plně využil situace a vůlí Pána dosáhl prostřednictvím milosti Śrīly Śukadeva Gosvāmīho nejvyšší životní dokonalosti. Vše bylo vlastně Pánovou touhou a Mahārāja Parīkṣit, Ṛṣi Śamīka a jeho syn Śṛṅgi byli pouze nástroji při plnění Jeho touhy. Žádný z nich se proto nedostal do nesnází, jelikož vše se odehrávalo ve spojení s Nejvyšší Osobou.