Skip to main content

VERSO 49

Sloka 49

Texto

Verš

iti putra-kṛtāghena
so ’nutapto mahā-muniḥ
svayaṁ viprakṛto rājñā
naivāghaṁ tad acintayat
iti putra-kṛtāghena
so ’nutapto mahā-muniḥ
svayaṁ viprakṛto rājñā
naivāghaṁ tad acintayat

Sinônimos

Synonyma

iti — dessa maneira; putra — filho; kṛta — feito por; aghena — pelo pecado; saḥ — ele (o muni); anutaptaḥ — lamentando-se; mahāmuniḥ – o sábio; svayam — pessoalmente; viprakṛtaḥ — sendo assim insultado; rājñā — pelo rei; na — não; eva — certamente; agham — o pecado; tat — que; acintayat — julgou isso.

iti — takto; putra — syn; kṛta — co učinil; aghena — hříchem; saḥ — on (muni); anutaptaḥ — litoval; mahā-muniḥ — mudrc; svayam — osobně; viprakṛtaḥ — takto uražen; rājñā — králem; na — ne; eva — jistě; agham — hřích; tat — tento; acintayat — myslel na.

Tradução

Překlad

Dessa maneira, o sábio se lamentou pelo pecado cometido por seu próprio filho. Ele não levou muito a sério o insulto cometido pelo rei.

Mudrc takto litoval hříchu, kterého se dopustil jeho syn. Sám nebral urážku od krále příliš vážně.

Comentário

Význam

SIGNIFICADO—Agora se esclarece todo o incidente. O fato de Mahārāja Parīkṣit ter enguirlandado o sábio com uma serpente morta não foi, de modo algum, uma ofensa muito séria, mas o fato de Śṛṅgi ter amaldiçoado o rei foi uma ofensa séria. A ofensa séria foi cometida por uma mera criança tola, em virtude do que ela merecia ser perdoada pelo Senhor Supremo, embora não fosse possível livrar-se da reação pecaminosa. Mahārāja Parīkṣit também não se importou com a maldição lançada contra ele por um brāhmaṇa tolo. Ao contrário, aproveitou-se totalmente da situação incômoda, e, pela grandiosa vontade do Senhor, Mahārāja Parīkṣit atingiu a perfeição máxima da vida através da graça de Śrīla Śukadeva Gosvāmī. Na verdade, esse era o desejo do Senhor, e Mahārāja Parīkṣit, o ṛṣi Śamīka e seu filho Śṛṅgi foram todos instrumentos no cumprimento do desejo do Senhor. Assim, nenhum deles foi posto em dificuldade porque tudo foi feito em conexão com a Pessoa Suprema.

Celý případ je nyní vyjasněn. To, že Mahārāja Parīkṣit pověsil mudrci kolem ramen mrtvého hada, nebylo nikterak vážným přestupkem, ale to, že Śṛṅgi krále proklel, vážným přestupkem bylo. Tohoto vážného přestupku se však dopustilo pouze pošetilé dítě, a proto si chlapec zasloužil odpuštění Nejvyššího Pána, i když nebylo možné zbavit se hříšné reakce. Mahārājovi Parīkṣitovi také nevadila kletba, kterou dostal od pošetilého brāhmaṇy. Naopak, plně využil situace a vůlí Pána dosáhl prostřednictvím milosti Śrīly Śukadeva Gosvāmīho nejvyšší životní dokonalosti. Vše bylo vlastně Pánovou touhou a Mahārāja Parīkṣit, Ṛṣi Śamīka a jeho syn Śṛṅgi byli pouze nástroji při plnění Jeho touhy. Žádný z nich se proto nedostal do nesnází, jelikož vše se odehrávalo ve spojení s Nejvyšší Osobou.