TEXT 14

Tekstas

Verš

sarvataḥ pāṇi-pādaṁ tat
sarvato ’kṣi-śiro-mukham
sarvataḥ śrutimal loke
sarvam āvṛtya tiṣṭhati

Synonyms

Synonyma

sarvataḥ — visur; pāṇi — rankos; pādam — kojos; tat — Jos; sarvataḥ — visur; akṣi — akys; śiraḥ — galvos; mukham — veidai; sarvataḥ — visur; śruti — mat – turėdama ausis, loke – pasaulyje; sarvam — viską; āvṛtya — apimdama; tiṣṭhati — egzistuoja.

sarvataḥ — všude; pāṇi — ruce; pādam — nohy; tat — to; sarvataḥ — všude; akṣi — oči; śiraḥ — hlavy; mukham — obličeje; sarvataḥ — všude; śruti-mat — mající uši; loke — na světě; sarvam — všechno; āvṛtya — pokrývající; tiṣṭhati — existuje.

Translation

Překlad

Visur Jos rankos ir kojos. Visur Jos akys, galvos ir veidai. Visur Jos ausys. Taip viską persmelkdama egzistuoja Supersiela.

Nadduše má ruce a nohy, oči, hlavy, tváře a uši všude. Tak existuje, prostupující vším.

Purport

Význam

KOMENTARAS: Supersiela, arba Aukščiausiasis Dievo Asmuo – tartum saulė, kuri skleidžia į visas puses savo spindulius. Ji egzistuoja visa persmelkiančiu pavidalu, ir visos gyvosios esybės nuo pirmo didžiojo mokytojo, Brahmos, iki mažiausios skruzdės glūdi Jame. Aibės galvų, kojų, rankų ir akių, ir aibės gyvųjų esybių – visa tai egzistuoja Supersieloje ir yra jos palaikoma. Taigi Supersiela yra visa persmelkianti, tuo tarpu individuali siela negali teigti, kad jos rankos, kojos ir akys yra visur. Tai neįmanoma. Jeigu individuali siela mano, kad tik neišmanymas trukdo jai suvokti, jog jos rankos ir kojos yra išplitę visur, ir kad įgijusi teisingų žinių, ji šitai suvoks, – toks jos mąstymas prieštaringas. Tuo norėta pasakyti, kad materialios gamtos sąlygota individuali siela nėra aukščiausia. Aukščiausiasis yra visai kas kita nei individuali siela. Aukščiausiasis Viešpats gali ištiesti Savo ranką be galo toli, o individuali siela to padaryti negali. „Bhagavad- gītoje“ Viešpats sako, kad jei kas aukoja Jam gėlę, vaisių ar truputį vandens, jis priima auką. Kaipgi Viešpats, būdamas labai toli, gali paimti šias aukas? Bet štai kur Viešpaties visagalybė: nors Jis gyvena Savo buveinėje, be galo toli nuo žemės, Jis gali ištiesti ranką ir paimti Jam siūlomą auką. Jis toks galingas. „Brahma-saṁhitoje“ (5.37) teigiama: goloka eva nivasaty akhilātma-bhūtaḥ – nepaisant to, kad Jis visad pramogauja Savo transcendentinėje planetoje, Jis persmelkia viską. Individuali siela negali teigti, kad ji – visa persmelkianti. Todėl posme kalbama ne apie individualią sielą, o apie Aukščiausiąją Sielą, Dievo Asmenį.

Slunce šíří své neomezené paprsky na všechny strany a s Nadduší neboli Nejvyšší Osobností Božství je tomu podobně. Pán existuje ve své všeprostupující podobě a v Něm existují všechny individuální živé bytosti, od prvního velkého učitele jménem Brahmā až po malé mravence. To je nekonečně mnoho hlav, nohou, rukou a očí a nekonečně mnoho živých bytostí. Všechny existují v Nadduši a spočívají na Ní; Nadduše tedy prostupuje vším. Individuální duše však nemůže říci, že má ruce, nohy a oči všude. To není možné. Domnívá-li se, že pod vlivem nevědomosti si není vědoma svých nohou a rukou, které jsou všude, nicméně že na tuto úroveň dospěje poté, co dosáhne správného poznání, pak si ve svém uvažování odporuje. Individuální duše podlehla podmínění způsobenému hmotnou přírodou, a nemůže být tedy svrchovaná. Nejvyšší Pán se od individuální duše liší. Může například natahovat svou ruku bez omezení, což duše nemůže. V Bhagavad-gītě Pán říká, že od každého přijme nabídnutý květ, ovoce nebo vodu. Jak je může přijmout, je-li daleko? To je Jeho všemohoucnost — přestože neopouští své sídlo, které je od Země velice vzdálené, může natáhnout ruku, aby přijal, co Mu kdo nabízí. Taková je Jeho moc. V Brahma-saṁhitě (5.37) čteme: goloka eva nivasaty akhilātma-bhūtaḥ — Nejvyšší Pán je všude, přestože se neustále oddává zábavám na své transcendentální planetě. Individuální duše o sobě nemůže tvrdit, že je všeprostupující. Tento verš tedy nepopisuje individuální duši, ale Nejvyšší Duši, Osobnost Božství.