Skip to main content
Biblioteca » Śrīmad-Bhāgavatam » Canto Tercero: El statu quo » Capítulo 11

Text 9

Sloka 9

Texto

Verš

dvādaśārdha-palonmānaṁ
caturbhiś catur-aṅgulaiḥ
svarṇa-māṣaiḥ kṛta-cchidraṁ
yāvat prastha-jala-plutam
dvādaśārdha-palonmānaṁ
caturbhiś catur-aṅgulaiḥ
svarṇa-māṣaiḥ kṛta-cchidraṁ
yāvat prastha-jala-plutam

Palabra por palabra

Synonyma

dvādaśa-ardha — seis; pala — de la escala de peso; unmānam — tarro de medida; caturbhiḥ — por el peso de cuatro; catuḥ-aṅgulaiḥ — que mide cuatro dedos; svarṇa — de oro; māṣaiḥ — del peso; kṛta-chidram — haciendo un agujero; yāvat — mientras que; prastha — que mide un prastha; jala-plutam — llenado con agua.

dvādaśa-ardha — šest; pala — jednotek váhy; unmānam — měrná nádoba; caturbhiḥ — váhy čtyř; catuḥ-aṅgulaiḥ — měřící čtyři prsty; svarṇa — ze zlata; māṣaiḥ — hmotnosti; kṛta-chidram — vytvářející otvor; yāvat — dlouhý; prastha — měřící jednu prasthu; jala-plutam — naplněná vodou.

Traducción

Překlad

El tarro para medir un nāḍikā o daṇḍa puede prepararse con un tarro de cobre de seis pala de peso [400 gramos], en el que se perfora un agujero con una sonda de oro que pese cuatro māṣa y que mida cuatro dedos de largo. Cuando el tarro se coloca en el agua, el tiempo que esta tarda en rebosarlo se denomina daṇḍa.

Zařízení pro měření délky jedné nāḍiky neboli daṇḍy lze připravit z měděné nádoby vážící šest pala (0,434 kg), do které je vyvrtán otvor se zlatou sondou vážící čtyři māṣi a dlouhou čtyři prsty. Když se tato nádoba položí na vodu, čas, který uplyne před tím, než ji voda pohltí, se rovná jedné daṇḍě.

Significado

Význam

Se aconseja aquí que la perforación del tarro medidor, hecho de cobre, debe hacerse con una sonda que no pese más de cuatro māṣa y que no mida más de cuatro dedos. Esto regula el diámetro del agujero. El tarro es sumergido en el agua, y el tiempo de rebosamiento se denomina daṇḍa. Esa es otra manera de medir la duración de un daṇḍa, tal como se mide el tiempo con arena en un recipiente de vidrio. Parece ser que en tiempos de la civilización védica no había escasez de conocimiento en física, química o matemáticas superiores. Las medidas se calculaban de diferentes maneras, en la forma más simple en que pudiera hacerse.

Zde je řečeno, že otvor do měděné měřící nádoby musí být proražen sondou vážící ne více než čtyři māṣi a ne delší než čtyři prsty. To určí průměr otvoru. Nádoba je ponořena do vody a čas, po jehož uplynutí bude pohlcena, se nazývá daṇḍa. To je jiný způsob, jak měřit délku daṇḍy, stejně jako je možné měřit čas pískem v přesýpacích hodinách. V dobách védské civilizace zjevně nebyla nouze o poznání v oblasti fyziky, chemie nebo vyšší matematiky. Měřilo se různými způsoby, které však byly co nejjednodušší.