Text 17
Sloka 17
Devanagari
Dévanágarí
माशीस्तथानुभजत: पुरुषार्थमूर्ते: ।
अप्येवमर्य भगवान्परिपाति दीनान्
वाश्रेव वत्सकमनुग्रहकातरोऽस्मान् ॥ १७ ॥
Text
Verš
āśīs tathānubhajataḥ puruṣārtha-mūrteḥ
apy evam arya bhagavān paripāti dīnān
vāśreva vatsakam anugraha-kātaro ’smān
āśīs tathānubhajataḥ puruṣārtha-mūrteḥ
apy evam arya bhagavān paripāti dīnān
vāśreva vatsakam anugraha-kātaro ’smān
Synonyms
Synonyma
satya — real; āśiṣaḥ — compared with other benedictions; hi — certainly; bhagavan — my Lord; tava — Your; pāda-padmam — lotus feet; āśīḥ — benediction; tathā — in that way; anubhajataḥ — for the devotees; puruṣa-artha — of the real goal of life; mūrteḥ — the personification; api — although; evam — thus; arya — O Lord; bhagavān — the Personality of Godhead; paripāti — maintains; dīnān — the poor in heart; vāśrā — a cow; iva — like; vatsakam — unto the calf; anugraha — to bestow mercy; kātaraḥ — eager; asmān — upon me.
satya — opravdové; āśiṣaḥ — ve srovnání s jinými požehnáními; hi — jistě; bhagavan — můj Pane; tava — Tvoje; pāda-padmam — lotosové nohy; āśīḥ — požehnání; tathā — tak; anubhajataḥ — pro oddané; puruṣa-artha — skutečného životního cíle; mūrteḥ — zosobnění; api — i když; evam — takto; arya — ó Pane; bhagavān — Osobnost Božství; paripāti — udržuje; dīnān — chudé v srdci; vāśrā — kráva; iva — jako; vatsakam — teleti; anugraha — dát milost; kātaraḥ — dychtí; asmān — mně.
Translation
Překlad
My Lord, O Supreme Lord, You are the supreme personified form of all benediction. Therefore, for one who abides in Your devotional service with no other desire, worshiping Your lotus feet is better than becoming king and lording it over a kingdom. That is the benediction of worshiping Your lotus feet. To ignorant devotees like me, You are the causelessly merciful maintainer, just like a cow, who takes care of the newly born calf by supplying milk and giving it protection from attack.
Svrchovaný Pane, jsi nejvyšší zosobněnou podobou všech požehnání. Proto ten, kdo bez jakýchkoliv jiných tužeb zůstává ve Tvé oddané službě, dává přednost uctívání Tvých lotosových nohou před možností stát se králem a vládnout celému království. Tak obrovské je požehnání, které pochází z uctívání Tvých lotosových nohou. Nevědomým oddaným, jako jsem já, dáváš Svou bezpříčinnou milost a pečuješ o ně, podobně jako kráva dává novorozenému teleti mléko a chrání ho před nebezpečím.
Purport
Význam
Dhruva Mahārāja was cognizant of the defective nature of his own devotional service. Pure devotional service is without material form and is not covered by mental speculation or fruitive activities. Pure devotional service is therefore called ahaitukī, unmotivated. Dhruva Mahārāja knew that he had come to worship the Lord in devotional service with a motive — to get the kingdom of his father. Such an adulterated devotee can never see the Supreme Personality of Godhead face to face. He therefore felt very grateful for the causeless mercy of the Lord. The Lord is so merciful that not only does He fulfill the desires of a devotee who is driven by ignorance and desires for material benefit, but He also gives such a devotee all protection, just as a cow gives milk to a newly born calf. In the Bhagavad-gītā it is said that the Lord gives intelligence to the constantly engaged devotee so that he may gradually approach the Lord without difficulty. A devotee must be very sincere in his devotional service; then, although there may be many things wrong on the devotee’s part, Kṛṣṇa will guide him and gradually elevate him to the highest position of devotional service.
Dhruva Mahārāja si uvědomoval své nedostatky ve vykonávání oddané služby. Čistá oddaná služba nemá hmotnou podobu a není pokrytá mentální spekulací či plodonosnými činnostmi — nazývá se proto ahaitukī, nemotivovaná. Dhruva Mahārāja si uvědomoval, že měl pro uctívání Pána motiv, neboť chtěl získat otcovo království. Takový nečistý oddaný nemůže nikdy vidět Nejvyšší Osobnost Božství tváří v tvář. Dhruva Mahārāja byl proto velmi vděčný za bezpříčinnou milost, kterou mu Pán prokázal. Pán je neomezeně milostivý — nejenže plní touhy oddaných, kteří jsou pod vlivem nevědomosti a touží po hmotném prospěchu, ale také jim poskytuje veškerou ochranu, stejně jako kráva dává mléko novorozenému teleti. V Bhagavad-gītě je řečeno, že těm, kdo neustále oddaně slouží, dává Pán inteligenci, pomocí které k Němu mohou postupně bez potíží dojít. Upřímná snaha oddaně sloužit je od samého začátku podmínkou úspěchu oddaného. Potom se o něho i přesto, že má mnoho chyb, Kṛṣṇa postará a postupně ho dovede na nejvyšší úroveň oddané služby.
The Lord is addressed herein by Dhruva Mahārāja as puruṣārtha-mūrti, the ultimate goal of life. Generally puruṣārtha is taken to mean execution of a type of religious principle or worship of God in order to get material benediction. Prayers for material benediction are intended for satisfying the senses. And when one is frustrated and cannot fully satisfy the senses in spite of all endeavor, he desires liberation, or freedom from material existence. These activities are generally called puruṣārtha. But actually the ultimate goal is to understand the Supreme Personality of Godhead. This is called pañcama-puruṣārtha, the ultimate goal of life. Lord Caitanya therefore taught us not to ask from the Supreme Personality any benediction such as material wealth, popularity or a good wife. One should simply pray to the Lord to be constantly engaged in His transcendental loving service. Dhruva Mahārāja, being cognizant of his desire for material benefit, wanted protection from the Lord so that he might not be misled or deviated from the path of devotional service by material desires.
Dhruva Mahārāja Pána oslovuje jako puruṣārtha-mūrti, “konečný cíl života”. Puruṣārtha obvykle označuje vykonávání určitého druhu náboženských povinností neboli uctívání Boha pro hmotná požehnání. Modlit se o hmotný prospěch má jediný cíl — smyslový požitek. A když přes všechno své úsilí člověk nemůže smysly plně uspokojit a cítí se zklamaný, začne toužit po osvobození, úniku z hmotné existence. Takovým činnostem se běžně říká puruṣārtha. Ve skutečnosti je však konečným cílem života pochopit Nejvyšší Osobnost Božství. To se nazývá pañcama-puruṣārtha, konečný cíl života. Pán Caitanya nás proto učil, abychom se nemodlili k Nejvyššímu Pánu o hmotné bohatství, popularitu nebo dobrou manželku. Modlit bychom se měli jen o to, aby nás Pán neustále zaměstnával ve Své transcendentální láskyplné službě. Dhruva Mahārāja si uvědomoval svou touhu po hmotném prospěchu, a proto si přál Pánovu ochranu, aby ho hmotné touhy nesvedly z cesty oddané služby.