Skip to main content
Library » Śrīmad-Bhāgavatam (Bhāgavata Purāṇa) » Canto 3: The Status Quo » CHAPTER TWENTY-FIVE

Text 44

Sloka 44

Devanagari

Dévanágarí

एतावानेव लोकेऽस्मिन् पुंसां नि:श्रेयसोदय: ।
तीव्रेण भक्तियोगेन मनो मय्यर्पितं स्थिरम् ॥ ४४ ॥

Text

Verš

etāvān eva loke ’smin
puṁsāṁ niḥśreyasodayaḥ
tīvreṇa bhakti-yogena
mano mayy arpitaṁ sthiram
etāvān eva loke ’smin
puṁsāṁ niḥśreyasodayaḥ
tīvreṇa bhakti-yogena
mano mayy arpitaṁ sthiram

Synonyms

Synonyma

etāvān eva — only so far; loke asmin — in this world; puṁsām — of men; niḥśreyasa — final perfection of life; udayaḥ — the attainment of; tīvreṇa — intense; bhakti-yogena — by practice of devotional service; manaḥ — mind; mayi — in Me; arpitam — fixed; sthiram — steady.

etāvān eva — jedině když; loke asmin — v tomto světě; puṁsām — lidí; niḥśreyasa — nejvyšší dokonalost života; udayaḥ — dosažení; tīvreṇa — intenzivní; bhakti-yogena — oddanou službou; manaḥ — mysl; mayi — na Mě; arpitam — upřená; sthiram — stálá.

Translation

Překlad

Therefore persons whose minds are fixed on the Lord engage in the intensive practice of devotional service. That is the only means for attainment of the final perfection of life.

Proto se ti, jejichž mysl je upřená na Pána, věnují intenzivní oddané službě. To je jediný způsob, jak dosáhnout nejvyšší dokonalosti života.

Purport

Význam

Here the words mano mayy arpitam, which mean “the mind being fixed on Me,” are significant. One should fix his mind on the lotus feet of Kṛṣṇa or His incarnation. To be fixed steadily in that freedom is the way of liberation. Ambarīṣa Mahārāja is an example. He fixed his mind on the lotus feet of the Lord, he spoke only on the pastimes of the Lord, he smelled only the flowers and tulasī offered to the Lord, he walked only to the temple of the Lord, he engaged his hands in cleansing the temple, he engaged his tongue in tasting the foodstuff offered to the Lord, and he engaged his ears for hearing the great pastimes of the Lord. In that way all his senses were engaged. First of all, the mind should be engaged at the lotus feet of the Lord, very steadily and naturally. Because the mind is the master of the senses, when the mind is engaged, all the senses become engaged. That is bhakti-yoga. Yoga means controlling the senses. The senses cannot be controlled in the proper sense of the term; they are always agitated. This is true also with a child — how long can he be forced to sit down silently? It is not possible. Even Arjuna said, cañcalaṁ hi manaḥ kṛṣṇa: “The mind is always agitated.” The best course is to fix the mind on the lotus feet of the Lord. Mano mayy arpitaṁ sthiram. If one seriously engages in Kṛṣṇa consciousness, that is the highest perfectional stage. All Kṛṣṇa conscious activities are on the highest perfectional level of human life.

Zde jsou významná slova mano mayy arpitam, která znamenají “mysl upřená na Mě”. Člověk má upřít svoji mysl na lotosové nohy Kṛṣṇy nebo Jeho inkarnace. Být ustálený v této volnosti je cesta osvobození. Příkladem je Mahārāja Ambarīṣa. Mysl upíral na lotosové nohy Pána, mluvil jen o zábavách Pána, čichal pouze ke květům a lístkům tulasī obětovaným Pánu, chodil jedině do chrámu Pána, své ruce zaměstnával čištěním chrámu, jazykem ochutnával pokrmy obětované Pánu a ušima naslouchal o vznešených zábavách Pána. Takto byly zaměstnané všechny jeho smysly. Nejprve je třeba velice ustáleně a přirozeně soustředit mysl na lotosové nohy Pána. Mysl je pánem smyslů, a když je zaměstnaná, budou zaměstnané i všechny smysly. To je bhakti-yoga. Yoga znamená ovládat smysly. Smysly není možné v pravém slova smyslu ovládnout — jsou neustále vzrušené. Je to stejné jako s dětmi — na jak dlouho je můžete donutit, aby seděly v klidu? To není možné. I Arjuna řekl: cañcalaṁ hi manaḥ kṛṣṇa — “Mysl je neustále vzrušená.” Nejlepším postupem je upřít mysl na lotosové nohy Pána. Mano mayy arpitaṁ sthiram. Se vší vážností se zaměstnávat ve vědomí Kṛṣṇy je nejvyšší úroveň dokonalosti. Všechny činnosti ve vědomí Kṛṣṇy jsou na nejdokonalejší úrovni lidského života.

Thus end the Bhaktivedanta purports of the Third Canto, Twenty-fifth Chapter, of the Śrīmad-Bhāgavatam, entitled “The Glories of Devotional Service.”

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k dvacáté páté kapitole třetího zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Sláva oddané služby”.