Text 27
Sloka 27
Devanagari
Dévanágarí
हृदि कृत्वा हरिं गेहात्प्रव्रजेत्स नरोत्तम: ॥ २७ ॥
Text
Verš
jāta-nirveda ātmavān
hṛdi kṛtvā hariṁ gehāt
pravrajet sa narottamaḥ
jāta-nirveda ātmavān
hṛdi kṛtvā hariṁ gehāt
pravrajet sa narottamaḥ
Synonyms
Synonyma
yaḥ — anyone who; svakāt — by his own awakening; parataḥ vā — or by hearing from another; iha — here in this world; jāta — becomes; nirvedaḥ — indifferent to material attachment; ātmavān — consciousness; hṛdi — within the heart; kṛtvā — having been taken by; harim — the Personality of Godhead; gehāt — from home; pravrajet — goes away; saḥ — he is; nara-uttamaḥ — the first-class human being.
yaḥ — každý, kdo; svakāt — tím, že se probudí; parataḥ vā — nebo tím, že naslouchá druhému; iha — zde v tomto světě; jāta — stává se; nirvedaḥ — lhostejný k hmotným poutům; ātmavān — vědomí; hṛdi — v srdci; kṛtvā — odvedený; harim — Osobnost Božství; gehāt — z domova; pravrajet — odchází; saḥ — on je; nara-uttamaḥ — prvotřídní lidská bytost.
Translation
Překlad
He is certainly a first-class man who awakens and understands, either by himself or from others, the falsity and misery of this material world and thus leaves home and depends fully on the Personality of Godhead residing within his heart.
Ten, kdo se probudí a sám nebo díky druhým pochopí nepravost a bídu tohoto hmotného světa, a tak opustí svůj domov a závisí plně na Osobnosti Božství sídlící v jeho srdci, je jistě prvotřídním člověkem.
Purport
Význam
There are three classes of transcendentalists, namely, (1) the dhīra, or the one who is not disturbed by being away from family association, (2) one in the renounced order of life, a sannyāsī by frustrated sentiment, and (3) a sincere devotee of the Lord, who awakens God consciousness by hearing and chanting and leaves home depending completely on the Personality of Godhead, who resides in his heart. The idea is that the renounced order of life, after a frustrated life of sentiment in the material world, may be the stepping stone on the path of self-realization, but real perfection of the path of liberation is attained when one is practiced to depend fully on the Supreme Personality of Godhead, who lives in everyone’s heart as Paramātmā. One may live in the darkest jungle alone out of home, but a steadfast devotee knows very well that he is not alone. The Supreme Personality of Godhead is with him, and He can protect His sincere devotee in any awkward circumstance. One should therefore practice devotional service at home, hearing and chanting the holy name, quality, form, pastimes, entourage, etc., in association with pure devotees, and this practice will help one awaken God consciousness in proportion to one’s sincerity of purpose. One who desires material benefit by such devotional activities can never depend on the Supreme Personality of Godhead, although He sits in everyone’s heart. Nor does the Lord give any direction to persons who worship Him for material gain. Such materialistic devotees may be blessed by the Lord with material benefits, but they cannot reach the stage of the first-class human being, as above mentioned. There are many examples of such sincere devotees in the history of the world, especially in India, and they are our guides on the path of self-realization. Mahātmā Vidura is one such great devotee of the Lord, and we should all try to follow in his lotus footsteps for self-realization.
Existují tři skupiny transcendentalistů: (1) dhīra neboli ten, koho nezneklidňuje být odloučený od rodiny, (2) člověk v životním stádiu odříkání, který se stal sannyāsīnem ze znechucení, a (3) upřímný oddaný Pána, který probudil vědomí Boha nasloucháním a opěvováním a opouští domov v naprosté závislosti na Osobnosti Božství sídlící v jeho srdci. To znamená, že životní stádium odříkání po znechucení sentimentálním životem v hmotném světě může být odrazovým můstkem na cestě seberealizace, ale skutečné dokonalosti cesty osvobození člověk dosáhne tehdy, když se naučí plně záviset na Nejvyšší Osobnosti Božství, na Pánu, který sídlí v srdci každého jako Paramātmā. Je možné žít v nejtemnější džungli, sám a daleko od domova, ale pevný oddaný dobře ví, že nikdy není sám. Nejvyšší Osobnost Božství je s ním neustále, a Pán chrání Svého upřímného oddaného v každé nebezpečné situaci. Člověk má proto doma provozovat oddanou službu, naslouchat a opěvovat svaté jméno, vlastnosti, podobu, zábavy, doprovod atd. ve společnosti čistých oddaných, a tato praxe mu pomůže probudit vědomí Boha do takové míry, jaká odpovídá upřímnosti jeho záměrů. Ten, kdo od takových činností očekává hmotný zisk, nebude moci nikdy záviset na Nejvyšší Osobnosti Božství, přestože Pán je v srdci každého. Pán také lidem, kteří Ho uctívají pro hmotný prospěch, nedává žádné pokyny. Těmto materialistickým oddaným Pán může požehnat hmotným prospěchem, ale nemohou dospět na úroveň prvotřídní lidské bytosti, o které se zde hovoří. Existuje mnoho příkladů upřímných oddaných v dějinách světa a zvláště v Indii, a jsou našimi vůdci na cestě seberealizace. Mahātmā Vidura je jedním takovým velkým oddaným Pána a my bychom se všichni měli snažit kráčet v jeho lotosových šlépějích k seberealizaci.