Skip to main content
Library » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Madhya-līlā » CHAPTER ELEVEN

Text 58

Text 58

Text

Verš

rāmānanda rāya, āji tomāra prema-guṇa
prabhu-āge kahite prabhura phiri’ gela mana
rāmānanda rāya, āji tomāra prema-guṇa
prabhu-āge kahite prabhura phiri’ gela mana

Synonyms

Synonyma

rāmānanda rāya — Rāmānanda Rāya; āji — today; tomāra — your; prema-guṇa — quality of love; prabhu-āge — in front of the Lord; kahite — when he described; prabhura — of Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu; phiri’ gela — became changed; mana — the mind.

rāmānanda rāya — Rāmānanda Rāya; āji — dnes; tomāra — tvoji; prema-guṇa — kvalitu lásky; prabhu-āge — před Pánem; kahite — poté, co popsal; prabhura — Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua; phiri' gela — změnila se; mana — mysl.

Translation

Překlad

“The Lord has already changed His mind due to Rāmānanda Rāya’s description of your pure love for Him.”

„Pán už svoje smýšlení změnil, když Mu Rāmānanda Rāya popsal tvoji čistou lásku k Němu.“

Purport

Význam

At first the Lord did not want to see the King, but due to the Bhaṭṭācārya’s and Rāmānanda Rāya’s earnest endeavors, the Lord’s mind was changed. The Lord already declared that Kṛṣṇa would be merciful upon the King due to the King’s service to the devotees. This is the process by which one can advance in Kṛṣṇa consciousness. First there must be the devotee’s mercy; then Kṛṣṇa’s mercy will descend. Yasya prasādād bhagavat-prasādo/ yasyāprasādān na gatiḥ kuto ’pi. Our first duty, therefore, is to satisfy the spiritual master, who can arrange for the Lord’s mercy. A common man must first begin to serve the spiritual master, or the devotee. Then, through the mercy of the devotee, the Lord will be satisfied. Unless one receives the dust of a devotee’s lotus feet on one’s head, there is no possibility of advancement. This is also confirmed by a statement of Prahlāda Mahārāja’s in Śrīmad-Bhāgavatam (7.5.32):

Pán krále původně vidět nechtěl, ale Jeho mysl byla změněna upřímnou snahou Bhaṭṭācāryi a Rāmānandy Rāye. Pán již prohlásil, že Kṛṣṇa bude ke králi milostivý díky jeho službě oddaným. To je způsob, jak pokročit ve vědomí Kṛṣṇy. Nejdříve je nutná milost oddaného, potom sestoupí Kṛṣṇova milost. Yasya prasādād bhagavat-prasādo  /  yasyāprasādān na gatiḥ kuto 'pi. Naší prvořadou povinností proto je uspokojit duchovního mistra, který může zařídit Pánovu milost. Obyčejný člověk musí nejdříve začít sloužit duchovnímu mistrovi neboli oddanému. Milostí oddaného potom bude spokojený Pán. Dokud člověk na svoji hlavu nezíská prach z lotosových nohou oddaného, není možné, aby udělal pokrok. To je potvrzeno výrokem Prahlāda Mahārāje ve Śrīmad-Bhāgavatamu (7.5.32):

naiṣāṁ matis tāvad urukramāṅghriṁ
 spṛśaty anarthāpagamo yad-arthaḥ
mahīyasāṁ pāda-rajo-’bhiṣekaṁ
 niṣkiñcanānāṁ na vṛṇīta yāvat
naiṣāṁ matis tāvad urukramāṅghriṁ
spṛśaty anarthāpagamo yad-arthaḥ
mahīyasāṁ pāda-rajo-'bhiṣekaṁ
niṣkiñcanānāṁ na vṛṇīta yāvat

Unless one approaches a pure devotee, he cannot understand the Supreme Personality of Godhead. Mahārāja Pratāparudra worshiped both Rāmānanda Rāya and Sārvabhauma Bhaṭṭācārya. Thus he touched the lotus feet of pure devotees and was able thereby to approach Śrī Caitanya Mahāprabhu.

Dokud člověk nevyhledá čistého oddaného, nemůže poznat Nejvyšší Osobnost Božství. Mahārāja Pratāparudra uctíval Rāmānandu Rāye i Sārvabhaumu Bhaṭṭācāryu. Byl proto schopen dotknout se lotosových nohou čistých oddaných, a tak se dostat ke Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi.