Skip to main content
Library » Bhagavad-gītā As It Is » Chapter Eighteen

TEXT 39

TEXT 39

Devanagari

Dévanágarí

यदग्रे चानुबन्धे च सुखं मोहनमात्मन: ।
निद्रालस्यप्रमादोत्थं तत्तामसमुदाहृतम् ॥ ३९ ॥

Text

Verš

yad agre cānubandhe ca
sukhaṁ mohanam ātmanaḥ
nidrālasya-pramādotthaṁ
tat tāmasam udāhṛtam
yad agre cānubandhe ca
sukhaṁ mohanam ātmanaḥ
nidrālasya-pramādotthaṁ
tat tāmasam udāhṛtam

Synonyms

Synonyma

yat — that which; agre — in the beginning; ca — also; anubandhe — at the end; ca — also; sukham — happiness; mohanam — illusory; ātmanaḥ — of the self; nidrā — sleep; ālasya — laziness; pramāda — and illusion; uttham — produced of; tat — that; tāmasam — in the mode of ignorance; udāhṛtam — is said to be.

yat — to, co; agre — na začátku; ca — rovněž; anubandhe — na konci; ca — rovněž; sukham — štěstí; mohanam — klamné; ātmanaḥ — vlastního já; nidrā — spánek; ālasya — lenost; pramāda — a iluze; uttham — jež vzešlo z; tat — to; tāmasam — charakteru nevědomosti; udāhṛtam — je řečeno, že je.

Translation

Překlad

And that happiness which is blind to self-realization, which is delusion from beginning to end and which arises from sleep, laziness and illusion is said to be of the nature of ignorance.

A o štěstí prostém ohledů na seberealizaci, které je klamem od začátku až do konce a které pochází ze spánku, lenosti a iluze, je řečeno, že má charakter nevědomosti.

Purport

Význam

One who takes pleasure in laziness and in sleep is certainly in the mode of darkness, ignorance, and one who has no idea how to act and how not to act is also in the mode of ignorance. For the person in the mode of ignorance, everything is illusion. There is no happiness either in the beginning or at the end. For the person in the mode of passion there might be some kind of ephemeral happiness in the beginning and at the end distress, but for the person in the mode of ignorance there is only distress both in the beginning and at the end.

Ten, kdo má zalíbení v lenosti a spánku, je nepochybně pod vlivem kvality temnoty neboli nevědomosti, tak jako ten, kdo neví, jak má a nemá jednat. Osoba podléhající kvalitě nevědomosti prožívá jen klam. Nepozná štěstí na začátku ani na konci. Ten, kdo je ovlivněn kvalitou vášně, může zpočátku pociťovat nějaké pomíjivé štěstí a na konci utrpení, ale každý, kdo podléhá kvalitě nevědomosti, trpí od začátku až do konce.