Sloka 26
VERSO 26
Verš
Texto
narān hartum acodayat
te ca māhiṣmatīṁ ninyuḥ
sa-vatsāṁ krandatīṁ balāt
narān hartum acodayat
te ca māhiṣmatīṁ ninyuḥ
sa-vatsāṁ krandatīṁ balāt
Synonyma
Sinônimos
haviḥ-dhānīm — kāmadhenu; ṛṣeḥ — velkého mudrce Jamadagniho; darpāt — jelikož byl pyšný na svou hmotnou sílu; narān — všechny své lidi (vojáky); hartum — ukrást či odvést; acodayat — navedl; te — Kārtavīryārjunovi lidé; ca — také; māhiṣmatīm — do sídelního města Kārtavīryārjuny; ninyuḥ — odvedli; sa-vatsām — s teletem; krandatīm — naříkající; balāt — protože byla odváděna násilím.
haviḥ-dhānīm — a kāmadhenu; ṛṣeḥ — do grande sábio Jamadagni; darpāt — por ser muito arrogante devido ao poder material; narān — todos os seus homens (soldados); hartum — a roubarem ou levarem; acodayat — encorajou; te — os homens de Kārtavīryārjuna; ca — também; māhiṣmatīm — à capital de Kārtavīryārjuna; ninyuḥ — trouxeram; sa-vatsām — com o bezerro; krandatīm — lacrimejante; balāt — por ser levada à força.
Překlad
Tradução
Kārtavīryārjuna, pyšný na svou hmotnou sílu, navedl své lidi, aby Jamadagniho kāmadhenu ukradli. Muži ji pak naříkající i s jejím teletem odvlekli do Māhiṣmatī, Kārtavīryārjunova sídelního města.
Sendo arrogante por causa de seu poder material, Kārtavīryārjuna encorajou seus homens a roubarem de Jamadagni a kāmadhenu. Assim, os homens tomaram à força a lacrimejante kāmadhenu, juntamente com o seu bezerro, levando-os a Māhiṣmatī, a capital de Kārtavīryārjuna.
Význam
Comentário
V tomto verši je významné slovo havirdhānīm, které se vztahuje na krávu, která je potřebná k získávání havi neboli ghí nezbytného při obětech. Bhagavad-gītā (3.9) uvádí: yajñārthāt karmaṇo 'nyatra loko 'yaṁ karma-bandhanaḥ-jestliže neprovádíme yajñu, jsme nuceni se těžce lopotit pro smyslový požitek jako psi a prasata. To není žádná civilizace. Lidská bytost by se měla učit provádět yajñu. Yajñād bhavati parjanyaḥ. Jestliže se pravidelně konají oběti, bude dostatečné množství srážek, a když pravidelně prší, je země úrodná a vhodná k pěstování všeho potřebného k životu. Yajña je tedy nezbytná. Pro konání yajñi je nezbytné přečištěné máslo, a abychom ho získali, musíme chránit krávy. Z toho plyne, že když opustíme védský standard civilizace, budeme nevyhnutelně trpět. Takzvaní učenci a filozofové neznají tajemství úspěchu v životě, a proto strádají, vydáni napospas prakṛti neboli přírodě (prakṛteḥ kriyamāṇāni guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ). Přestože jsou však nuceni trpět, myslí si, že civilizace dělá pokrok (ahaṅkāra-vimūḍhātmā kartāham iti manyate). Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy si tedy klade za cíl obnovit civilizaci takového druhu, ve které bude každý šťastný. To je záměr našeho hnutí. Sarve sukhena bhavantu.
SIGNIFICADO—Neste verso, a palavra havirdhānīm é significativa. Havirdhānīm refere-se à vaca que serve para fornecer havis, ou ghī, para a realização das cerimônias ritualísticas dos sacrifícios. Na vida humana, deve-se aprender a realizar yajñas. Como nos informa a Bhagavad-gītā (3.9), yajñārthāt karmaṇo ’nyatra loko ’yaṁ karma-bandhanaḥ: se não realizarmos yajña, simplesmente trabalharemos arduamente na tentativa de obtermos gozo dos sentidos, como os cães e os porcos. Isso não é civilização. O ser humano deve ser treinado para realizar yajñas. Yajñād bhavati parjanyaḥ. Se os yajñas são regularmente realizados, cairão do céu chuvas adequadas, e, quando há chuva regular, a terra é fértil e facilita a produção de todas as necessidades da vida. O yajña, portanto, é essencial. Para realizar yajña, a manteiga clarificada é essencial, e, para obter manteiga clarificada, a proteção às vacas é essencial. Portanto, se negligenciarmos o processo da civilização védica, com certeza sofreremos. Os supostos eruditos e filósofos não conhecem o segredo do sucesso da vida e, portanto, sofrem nas mãos da prakṛti, a natureza (prakṛteḥ kriyamāṇāni guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ). Entretanto, embora sejam forçados a sofrer, eles pensam estar avançando em civilização (ahaṅkāra-vimūḍhātmā kartāham iti manyate). Por conseguinte, o movimento da consciência de Kṛṣṇa destina-se a reviver o modo de civilização em que todos serão felizes. Esse é o objetivo do nosso movimento da consciência de Kṛṣṇa. Yajñe sukhena bhavantu.