Skip to main content

Sloka 14

Text 14

Verš

Texto

sarvendriya-guṇa-draṣṭre
sarva-pratyaya-hetave
asatā cchāyayoktāya
sad-ābhāsāya te namaḥ
sarvendriya-guṇa-draṣṭre
sarva-pratyaya-hetave
asatā cchāyayoktāya
sad-ābhāsāya te namaḥ

Synonyma

Palabra por palabra

sarva-indriya-guṇa-draṣṭre — tomu, jenž vidí všechny cíle vyhledávané smysly; sarva-pratyaya-hetave — jenž je vyjasněním všech pochybností (a bez jehož pomoci se nikdo nemůže zbavit veškerých pochyb a nedostatků); asatā — s projevem neskutečna neboli iluze; chāyayā — díky podobě; uktāya — nazývanému; sat — reality; ābhāsāya — odrazu; te — Tobě; namaḥ — s úctou se klaním.

sarva-indriya-guṇa-draṣṭre — al observador de todos los objetivos de los sentidos; sarva-pratyaya-hetave — que es la solución de todas las dudas (y sin cuya ayuda no es posible resolver las dudas e incapacidades); asatā — con la manifestación de irrealidad o ilusión; chāyayā — debido a la semejanza; uktāya — llamado; sat — de realidad; ābhāsāya — al reflejo; te — a Ti; namaḥ — ofrezco mis respetuosas reverencias.

Překlad

Traducción

Můj Pane, Ty vidíš všechny cíle smyslů. Bez Tvé milosti se nelze zbavit pochyb. Hmotný svět je jako odraz, jenž připomíná Tebe — jedině proto, že je náznakem Tvojí existence, je pokládán za skutečný.

Mi Señor, Tú eres el observador de todos los objetivos de los sentidos. Sin Tu misericordia, no hay posibilidad de resolver el problema de las dudas. El mundo material es como una sombra que se asemeja a Tí. En verdad, si consideramos real el mundo material es porque da una idea de Tu existencia.

Význam

Significado

Tento verš jinými slovy říká — “Ty vidíš, co je cílem smyslových činností. Bez Tvého vedení se živá bytost nemůže dostat ani o krok dopředu. Bhagavad-gītā (15.15) to potvrzuje: sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca. Sídlíš v srdci každé bytosti a od Tebe pochází paměť a zapomnění. Chāyeva yasya bhuvanāni bibharti durgā. Živá bytost v zajetí māyi si chce užívat hmotného světa, ale dokud jí neposkytneš vedení a nepřipomeneš, co chtěla dělat, nemůže se nijak přiblížit ke splnění svých nejasných životních cílů. Podmíněná duše se život za životem žene za špatným cílem a Ty jí na něj upomínáš. V jednom životě si přeje spět k určitému cíli, ale pak změní tělo a na vše zapomene. Avšak Ty, můj Pane, jí v příštím životě připomeneš, jak si chtěla užívat něčeho z tohoto světa. Mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca. Jelikož na Tebe chce zapomenout, ze své milosti jí život za životem poskytuješ příležitosti, aby na Tebe mohla zapomínat téměř navěky. Věčně tedy vedeš podmíněné duše. Vše vypadá skutečné jedině díky tomu, že Ty jsi původní příčinou všeho. Ty, Nejvyšší Osobnost Božství, jsi nejvyšší realitou. S úctou se Ti klaním.”

El contenido del verso es, con otras palabras, el siguiente: «Tú eres el verdadero observador de los objetivos de las actividades de los sentidos. Sin Tu dirección, la entidad viviente no puede dar ni un solo paso. Como se confirma en el Bhagavad-gītā (15.15): sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca. Tú estás situado en el corazón de todos, y solamente de Ti vienen el recuerdo y el olvido. Chāyeva yasya bhuvanāni bibharti durgā. La entidad viviente, bajo las garras de māyā, desea disfrutar del mundo material, pero sin Tus directrices y sin el recuerdo, que viene de Ti, no puede avanzar lo más mínimo hacia su indefinido objetivo en la vida. Vida tras vida, el alma condicionada sigue un camino erróneo en dirección a un objetivo falso, y Tú le haces recordar ese objetivo. Durante una vida, el alma condicionada cultiva el deseo de alcanzar un determinado objetivo, pero, cuando cambia de cuerpo, lo olvida todo. Pero Tú, mi Señor, en su siguiente vida, le recuerdas su deseo de disfrutar de determinado objeto del mundo material. Mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca. Puesto que el alma condicionada quiere olvidarte, Tú, por Tu gracia, le brindas la oportunidad de olvidarte vida tras vida, casi eternamente. Por lo tanto, Tú eres quien dirige eternamente a las almas condicionadas. Debido a que Tú eres la causa original de todo, todo parece real. La realidad suprema es Tu Señoría, la Suprema Personalidad de Dios. Yo Te ofrezco mis respetuosas reverencias».

Slovo sarva-pratyaya-hetave vysvětluje Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura, který říká, že výsledek dává představu o jeho příčině. Například hliněný hrnec je výsledkem práce hrnčíře, a když člověk takový hrnec vidí, může usoudit, že musí existovat i hrnčíř. Tento hmotný svět připomíná svět duchovní a každý inteligentní člověk si může domyslet, jakým způsobem pracuje. Bhagavad-gītā to vysvětluje: mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram. Dění probíhající v hmotném světě naznačuje, že na ně dohlíží Pán.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura explica la palabra sarva-pratyaya-hetave diciendo que el resultado da una idea de la causa. Una vasija de barro, por ejemplo, es resultado de la actividad de un alfarero; por lo tanto, al ver la vasija, podemos adivinar la existencia del alfarero. Del mismo modo, el mundo material nos recuerda el mundo espiritual, y cualquier persona inteligente puede deducir cómo actúa. Como se explica en el Bhagavad-gītāmayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram. Las actividades del mundo material indican que por detrás de ellas está la supervisión del Señor Supremo.