Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 8.24.2-3

Verš

yad-artham adadhād rūpaṁ
mātsyaṁ loka-jugupsitam
tamaḥ-prakṛti-durmarṣaṁ
karma-grasta iveśvaraḥ
etan no bhagavan sarvaṁ
yathāvad vaktum arhasi
uttamaśloka-caritaṁ
sarva-loka-sukhāvaham

Synonyma

yat-artham — za jakým účelem; adadhāt — přijal; rūpam — podobu; mātsyam — ryby; loka-jugupsitam — která v tomto světě není příliš příznivá; tamaḥ — na úrovni kvality nevědomosti; prakṛti — toto chování; durmarṣam — což je bezpochyby nepříjemné a nežádoucí; karma-grastaḥ — ten, kdo podléhá zákonům karmy; iva — jako; īśvaraḥ — Nejvyšší Osobnost Božství; etat — všechny tyto skutečnosti; naḥ — nám; bhagavan — ó nejmocnější mudrci; sarvam — vše; yathāvat — správně; vaktum arhasi — laskavě popiš; uttamaśloka-caritam — zábavy Nejvyšší Osobnosti Božství; sarva-loka-sukha-āvaham — každý bude šťastný, bude-li o nich naslouchat.

Překlad

Za jakým účelem přijal Nejvyšší Pán odpornou podobu ryby, jako když obyčejná živá bytost přijímá nejrůznější podoby pod vlivem zákona karmy? Podoba ryby je nežádoucí a přináší ohromné utrpení. Ó můj pane, co bylo posláním této inkarnace? Vysvětli mi to, prosím, neboť naslouchat o Pánových zábavách je příznivé pro všechny.

Význam

Otázka, kterou Parīkṣit Mahārāja položil Śukadevovi Gosvāmīmu, vychází z principu, o němž Pán sám hovoří v Bhagavad-gītě (4.7):

yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham

“Kdykoliv a kdekoliv nastává úpadek náboženského života a začíná převládat bezbožnost, ó potomku Bharaty, v té době osobně sestoupím.” Pán se zjevuje v každé inkarnaci proto, aby pomohl světu od bezbožnosti a zvláště aby ochránil své oddané (paritrāṇāya sādhūnām). Vāmanadeva se například zjevil, aby zachránil svého oddaného, Baliho Mahārāje. Když tedy Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, přijal odpornou podobu ryby, mělo to mít jistě za cíl prospět nějakému oddanému. Parīkṣit Mahārāja si velice přál dozvědět se něco o oddaném, kvůli němuž Nejvyšší Pán přijal tuto podobu.