ŚB 7.9.8
Dévanágarí
श्रीप्रह्राद उवाच
ब्रह्मादय: सुरगणा मुनयोऽथ सिद्धा:
सत्त्वैकतानगतयो वचसां प्रवाहै: ।
नाराधितुं पुरुगुणैरधुनापि पिप्रु:
किं तोष्टुमर्हति स मे हरिरुग्रजाते: ॥ ८ ॥
ब्रह्मादय: सुरगणा मुनयोऽथ सिद्धा:
सत्त्वैकतानगतयो वचसां प्रवाहै: ।
नाराधितुं पुरुगुणैरधुनापि पिप्रु:
किं तोष्टुमर्हति स मे हरिरुग्रजाते: ॥ ८ ॥
Verš
śrī-prahrāda uvāca
brahmādayaḥ sura-gaṇā munayo ’tha siddhāḥ
sattvaikatāna-gatayo vacasāṁ pravāhaiḥ
nārādhituṁ puru-guṇair adhunāpi pipruḥ
kiṁ toṣṭum arhati sa me harir ugra-jāteḥ
brahmādayaḥ sura-gaṇā munayo ’tha siddhāḥ
sattvaikatāna-gatayo vacasāṁ pravāhaiḥ
nārādhituṁ puru-guṇair adhunāpi pipruḥ
kiṁ toṣṭum arhati sa me harir ugra-jāteḥ
Synonyma
śrī-prahrādaḥ uvāca — Prahlāda Mahārāja se modlil; brahma-ādayaḥ — v čele s Pánem Brahmou; sura-gaṇāḥ — obyvatelé vyšších planetárních soustav; munayaḥ — velcí světci; atha — také (jako čtyři Kumārové a další); siddhāḥ — kteří dosáhli dokonalosti či úplného poznání; sattva — duchovní existence; ekatāna-gatayaḥ — kteří přijali, aniž by se rozptylovali hmotnými činnostmi; vacasām — popisů či slov; pravāhaiḥ — proudy; na — ne; ārādhitum — uspokojit; puru-guṇaiḥ — byť zcela způsobilí; adhunā — dosud; api — dokonce; pipruḥ — byli schopni; kim — zdali; toṣṭum — být potěšen; arhati — může; saḥ — On (Pán); me — můj; hariḥ — Nejvyšší Osobnost Božství; ugra-jāteḥ — který jsem se narodil v rodu asurů..
Překlad
Prahlāda Mahārāja se modlil: Jak mohu já, který jsem se narodil v rodu asurů, přednést vhodné modlitby k uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství? Všichni polobozi v čele s Pánem Brahmou a všichni světci až dosud nedokázali uspokojit Pána záplavou úchvatných slov, přestože jsou na úrovni kvality dobra a tudíž velmi způsobilí. A což teprve já? Já nejsem vůbec kvalifikovaný.
Význam
Vaiṣṇava, který je zcela způsobilý sloužit Pánu, se ve svých modlitbách přesto považuje za velice nízkého. Například Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, autor Caitanya-caritāmṛty, říká:
jagāi mādhāi haite muñi se pāpiṣṭha
purīṣera kīṭa haite muñi se laghiṣṭha
purīṣera kīṭa haite muñi se laghiṣṭha
(Cc. Ādi 5.205)
Pokládá se tedy za zcela nekvalifikovaného, nižšího než červi ve výkalech a hříšnějšího než Jagāi a Mādhāi. Čistý vaiṣṇava o sobě takto skutečně uvažuje. Také Prahlāda Mahārāja, přestože byl čistý, vznešený vaiṣṇava, se považoval za naprosto nekvalifikovaného pronášet modlitby k Nejvyššímu Pánu. Mahājano yena gataḥ sa panthāḥ; každý čistý vaiṣṇava by měl takto uvažovat. Nikdo by neměl být pyšný na své vaišnavské přednosti. Śrī Caitanya Mahāprabhu nás proto učí:
tṛṇād api sunīcena
taror iva sahiṣṇunā
amāninā mānadena
kīrtanīyaḥ sadā hariḥ
taror iva sahiṣṇunā
amāninā mānadena
kīrtanīyaḥ sadā hariḥ
“Člověk by měl zpívat svaté jméno Pána s pokornou myslí, považovat se za nižšího než tráva na ulici, být snášenlivější než strom, bez jediné stopy falešné ctižádosti a neustále připravený vzdávat úctu druhým. V takovém stavu mysli může zpívat svaté jméno Pána neustále.” Bez pokory je velice těžké dělat pokroky v duchovním životě.