ŚB 7.6.1

श्रीप्रह्राद उवाच
कौमार आचरेत्प्राज्ञो धर्मान्भागवतानिह ।
दुर्लभं मानुषं जन्म तदप्यध्रुवमर्थदम् ॥ १ ॥
śrī-prahrāda uvāca
kaumāra ācaret prājño
dharmān bhāgavatān iha
durlabhaṁ mānuṣaṁ janma
tad apy adhruvam arthadam

Synonyma

śrī-prahrādaḥ uvācaPrahlāda Mahārāja řekl; kaumāraḥv útlém dětství; ācaretmá praktikovat; prājñaḥten, kdo je inteligentní; dharmānpředepsané povinnosti; bhāgavatānkteré jsou oddanou službou Nejvyšší Osobnosti Božství; ihav tomto životě; durlabhamzřídkakdy získané; mānuṣamlidské; janmazrození; tatto; apii; adhruvamnestálé, dočasné; artha-damjež má svůj význam.

Překlad

Prahlāda Mahārāja řekl: Ten, kdo je dostatečně inteligentní, by měl od samého začátku života, tedy od útlého dětství, používat lidské tělo k oddané službě a zříci se veškerého jiného zaměstnání. Získat lidské tělo je velmi vzácné, a přestože je dočasné jako jiná těla, má svůj význam, neboť v lidském životě lze vykonávat oddanou službu. Dokonce i malé množství upřímné oddané služby může zajistit živé bytosti naprostou dokonalost.

Význam

Účelem védské civilizace a čtení Véd je dosáhnout v lidské podobě dokonalé úrovně oddané služby. Védský systém proto od samého začátku života zavádí brahmacaryu — člověk se tak již od dětství, od pěti let, učí uzpůsobovat své činnosti tak, aby byl dokonale zaměstnaný oddanou službou. V Bhagavad-gītě (2.40) stojí: svalpam apy asya dharmasya trāyate mahato bhayāt — “I malý pokrok na této cestě může každého ochránit před tím nejhrůznějším nebezpečím.” Moderní civilizace na výroky védské literatury nehledí a je k lidem nesmírně krutá — místo aby učila děti stát se brahmacārīny, učí matky pod záminkou omezení růstu populace zabíjet své děti ještě v lůně. A pokud se dítě náhodou zachrání, je vychováváno pouze ke smyslovému požitku. Na celém světě se lidé postupně přestávají zajímat o dokonalost života. Žijí jako kočky a psi a maří svůj lidský život tak, že se připravují k dalšímu převtělení do nižších druhů z celkových 8 400 000. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy vyvíjí usilovnou snahu sloužit společnosti tak, že učí lidi oddané službě. Ta je může zachránit před další degradací na zvířecí úroveň. Prahlāda Mahārāja již uvedl, že bhāgavata-dharma znamená śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇaṁ pāda-sevanam / arcanaṁ vandanaṁ dāsyaṁ sakhyam ātma-nivedanam. Všechny děti a mladé lidi, na všech základních, středních a vysokých školách i doma, je třeba učit naslouchat o Nejvyšší Osobnosti Božství. To znamená, že by se měli učit naslouchat pokynům Bhagavad-gīty, uvádět je do svého života a dosáhnout tak toho, že budou silní v oddané službě a nebudou se muset bát degradace do zvířecí podoby. Následování bhāgavata-dharmy je v tomto věku Kali neobyčejně usnadněné. Śāstra uvádí:
harer nāma harer nāma
harer nāmaiva kevalam
kalau nāsty eva nāsty eva
nāsty eva gatir anyathā
Je třeba jen zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru. Všichni, kdo tak učiní, budou z nitra svého srdce zcela očištěni a zachráněni z koloběhu zrození a smrti.