ŚB 7.2.45
Dévanágarí
न श्रोता नानुवक्तायं मुख्योऽप्यत्र महानसु: ।
यस्त्विहेन्द्रियवानात्मा स चान्य: प्राणदेहयो: ॥ ४५ ॥
यस्त्विहेन्द्रियवानात्मा स चान्य: प्राणदेहयो: ॥ ४५ ॥
Verš
na śrotā nānuvaktāyaṁ
mukhyo ’py atra mahān asuḥ
yas tv ihendriyavān ātmā
sa cānyaḥ prāṇa-dehayoḥ
mukhyo ’py atra mahān asuḥ
yas tv ihendriyavān ātmā
sa cānyaḥ prāṇa-dehayoḥ
Synonyma
na — ne; śrotā — poslouchající; na — ne; anuvaktā — hovořící; ayam — tento; mukhyaḥ — hlavní; api — ačkoliv; atra — v tomto těle; mahān — velký; asuḥ — životní vzduch; yaḥ — ten, kdo; tu — ale; iha — v tomto těle; indriya-vān — vlastnící všechny smyslové orgány; ātmā — duše; saḥ — on; ca — a; anyaḥ — odlišný; prāṇa-dehayoḥ — od vzduchu života a hmotného těla.
Překlad
Nejdůležitější v těle je životní vzduch, ale ani ten není tím, kdo poslouchá a hovoří. Nejen životní vzduch, ale dokonce ani duše nemůže nic dělat — tím, kdo vše skutečně řídí, ve spolupráci s individuální duší, je Nadduše. Tato Nadduše řídící činnosti těla se liší od těla i životní síly.
Význam
V Bhagavad-gītě (15.15) Nejvyšší Osobnost Božství jasně říká: sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca—“Sídlím v srdcích všech a ode Mne pochází paměť, poznání a zapomnění.” I když se ātmā, duše, nachází v každém hmotném těle (dehino 'smin yathā dehe), není hlavní osobou, která jedná prostřednictvím smyslů, mysli a tak dále. Může jednat jen v součinnosti s Nadduší, neboť ta jí dává pokyny, aby jednala či nikoliv (mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca). Nikdo nemůže jednat bez svolení Nadduše, která je upadraṣṭā a anumantā, svědek a schvalovatel. Ten, kdo pečlivě studuje pod vedením pravého duchovního učitele, pochopí, že Nejvyšší Osobnost Božství řídí všechny činnosti individuální duše a určuje také jejich výsledky. To je pravé poznání. Přestože individuální duše vlastní smysly (indriya), není skutečným vlastníkem — tím je Nadduše, která je proto nazývána Hṛṣīkeśa. Nadduše vede individuální duši k tomu, aby se Jí odevzdala a tak byla šťastná (sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaranaṁ vraja). Tímto způsobem může živá bytost dosáhnout nesmrtelnosti a přemístění do duchovního království, kde ji čeká největší úspěch — věčný, blažený život plný poznání. Souhrnně řečeno: individuální duše se liší od těla, smyslů, životní síly a vzduchů v těle a nad ní je Nadduše, jež jí poskytuje veškeré možnosti. Individuální duše, která vše obětuje Nadduši, žije v těle velmi šťastně.