Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 7.2.46

Verš

bhūtendriya-mano-liṅgān
dehān uccāvacān vibhuḥ
bhajaty utsṛjati hy anyas
tac cāpi svena tejasā

Synonyma

bhūta — pěti hmotnými prvky; indriya — deseti smysly; manaḥ — a myslí; liṅgān — charakterizovaná; dehān — hrubohmotná těla; ucca-avacān — vysoké a nízké úrovně; vibhuḥ — individuální duše, která je pánem těla a smyslů; bhajati — získává; utsṛjati — zříká se; hi — zajisté; anyaḥ — neboť je odlišná; tat — to; ca — také; api — skutečně; svena — svou vlastní; tejasā — silou rozvinutého poznání.

Překlad

Pět hmotných prvků, deset smyslů a mysl se spojují, aby vytvořily různé části hrubohmotných a jemnohmotných těl. Živá bytost přichází do styku se svými hmotnými těly vysoké či nízké úrovně a později se jich vlastní silou zříká. Tuto sílu lze vidět na vlastní schopnosti živé bytosti mít různé druhy těl.

Význam

Podmíněná duše má poznání, a chce-li plně využít hrubohmotného a jemnohmotného těla ke skutečnému pokroku v životě, může tak učinit. Proto je zde řečeno, že díky své vyšší inteligenci (svena tejasā) neboli moci vyššího poznání ze správného zdroje — od ācāryi, duchovního učitele — může zanechat podmíněného života v hmotném těle a vrátit se domů, zpátky k Bohu. Chce-li ovšem setrvat v temnotě tohoto hmotného světa, může učinit i to. V Bhagavad-gītě (9.25) to Pán potvrzuje slovy:

yānti deva-vratā devān
pitṝn yānti pitṛ-vratāḥ
bhūtāni yānti bhūtejyā
yānti mad-yājino 'pi mām

“Ti, kdo uctívají polobohy, se narodí mezi polobohy; ti, kdo uctívají předky, půjdou k předkům; ti, kdo uctívají duchy, se narodí mezi takovými bytostmi a ti, kdo uctívají Mě, budou žít se Mnou.”

Lidské tělo je cenné. Živá bytost může tohoto těla použít k přesídlení na vyšší planetární soustavy, na Pitṛloku, nebo může zůstat v tomto nižším planetárním systému, ale pokud se bude snažit, může se také vrátit domů, zpátky k Bohu. Tuto schopnost dává Nejvyšší Osobnost Božství v podobě Nadduše. Pán proto říká: mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca — “Ode Mne pochází paměť, poznání a zapomnění.” Chce-li živá bytost získat od Nejvyšší Osobnosti Božství skutečné poznání, může se osvobodit od nevyhnutelnosti opakovaně přijímat hmotná těla. Když začne prokazovat Pánovi oddanou službu a odevzdá se Mu, Pán je připraven jí dávat pokyny, díky kterým se bude moci vrátit domů, zpátky k Bohu. Chce-li však pošetile zůstat v temnotě, může i nadále žít hmotným životem.