Sloka 45

VERSO 45

Verš

Texto

haṁsāya dahra-nilayāya nirīkṣakāya
kṛṣṇāya mṛṣṭa-yaśase nirupakramāya
sat-saṅgrahāya bhava-pāntha-nijāśramāptāv
ante parīṣṭa-gataye haraye namas te

Synonyma

Sinônimos

haṁsāya — nejvznešenějšímu a čistému (pavitraṁ paramam, svrchovaně čistý); dahra — v hloubi srdce; nilayāya — Jehož sídlo; nirīkṣakāya — Jenž dohlíží na činnosti individuální duše; kṛṣṇāya — Nadduši, která je částečným projevem Kṛṣṇy; mṛṣṭa-yaśase — Jehož pověst je zářná; nirupakramāya — Jenž nemá počátek; sat-saṅgrahāya — Jehož chápou pouze čistí oddaní; bhava-pāntha-nija-āśrama-āptau — jakožto dosažení útočiště u Kṛṣṇy pro osoby v tomto hmotném světě; ante — nakonec; parīṣṭa-gataye — Jemu, Jenž je konečným cílem, nejvyšším úspěchem v životě; haraye — Nejvyšší Osobnosti Božství; namaḥ — uctivé poklony; te — Tobě.

haṁsāya — ao mais elevado e puro (pavitraṁ paramam, a pureza suprema); dahra — no âmago do coração; nilayāya — cuja morada; nirīkṣakāya — supervisionando as atividades da alma individual; kṛṣṇāya — à Superalma, que é uma manifestação parcial de Kṛṣṇa; mṛṣṭa-yaśase — cuja reputação brilha imensamente; nirupakramāya — que não tem começo; sat-saṁgrahāya — compreendido apenas pelos devotos puros; bhava-pāntha-nija-āśrama-āptau — sendo a obtenção do refúgio de Kṛṣṇa reservada às pessoas que vivem dentro deste mundo material; ante — no fim definitivo; parīṣṭa-gataye — a Ele, que é a meta última, o sucesso máximo da vida; haraye — à Suprema Personalidade de Deus; namaḥ — respeitosas reverências; te — a Vós.

Překlad

Tradução

Ó Pane, ó svrchovaně čistý, žiješ v hloubi srdce každého a sleduješ všechny touhy a činnosti podmíněných duší. Ó Nejvyšší Osobnosti Božství, Śrī Kṛṣṇo, Tvá sláva je zářná a oslnivá. Nemáš žádný počátek, neboť jsi počátkem všeho. To chápou čistí oddaní, protože jsi snadno dostupný čistým a věrným pravdě. Když jsou podmíněné duše osvobozené a po mnoha miliónech let bloudění hmotným světem se nacházejí v bezpečí u Tvých lotosových nohou, dosahují nejvyššího životního úspěchu. Proto u Tvých lotosových nohou skládáme uctivé poklony, ó Pane, ó Nejvyšší Osobnosti Božství.

Ó Senhor, ó pureza suprema, viveis no âmago do coração de todos e observais todos os desejos e atividades das almas condicionadas. Ó Suprema Personalidade de Deus, conhecida como o Senhor Kṛṣṇa, Vossa reputação é brilhante e luminosa. Não tendes começo, pois sois o começo de tudo. Os devotos puros compreendem isso, porque sois facilmente acessível a quem é puro e veraz. Ao libertarem-se e, então, refugiarem-se em Vossos pés de lótus após terem divagado muitos milhões de anos por todo o mundo material, as almas condicionadas alcançam o sucesso máximo da vida. Portanto, ó Senhor, ó Suprema Personalidade de Deus, oferecemos nossas respeitosas reverências a Vossos pés de lótus.

Význam

Comentário

Polobozi chtěli po Pánu Viṣṇuovi, aby je zbavil jejich úzkosti, ale nyní se obracejí přímo na Pána Kṛṣṇu, neboť i když mezi Pánem Kṛṣṇou a Pánem Viṣṇuem není žádný rozdíl, Kṛṣṇa sestupuje na tuto planetu ve Svém rysu Vāsudeva za účelem paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām — ochránění Svých oddaných a zničení darebáků. Démoni či ateisté neustále znepokojují polobohy či oddané, a proto Kṛṣṇa sestupuje, aby je potrestal a aby splnil touhy Svých oddaných. Kṛṣṇa jakožto původní příčina všeho je Nejvyšší Osoba; je dokonce i nad Viṣṇuem a Nārāyaṇem, i když mezi těmito různými podobami Pána není žádný rozdíl. Brahma-saṁhitā (5.46) vysvětluje:

SIGNIFICADO—Os semideuses decerto queriam que o Senhor Viṣṇu aliviasse sua ansiedade, mas agora eles se aproximam diretamente do Senhor Kṛṣṇa, pois, embora não haja diferença entre o Senhor Kṛṣṇa e o Senhor Viṣṇu, Kṛṣṇa, sob a Sua forma de Vāsudeva, desce a este planeta com o propósito de paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām – proteger Seus devotos e aniquilar os canalhas. Os demônios, ou ateístas, estão sempre perturbando os semideuses, ou devotos, daí Kṛṣṇa fazer Seu advento para punir os ateístas e demônios e satisfazer o desejo de Seus devotos. Kṛṣṇa, sendo a causa da qual tudo se origina, é a Pessoa Suprema, e está situado acima até mesmo de Viṣṇu e Nārāyaṇa, embora não haja diferença entre essas diversas formas do Senhor. Como se explica na Brahma-saṁhitā (5.46):

dīpārcir eva hi daśāntaram abhyupetya
dīpāyate vivṛta-hetu-samāna-dharmā
yas tādṛg eva hi ca viṣṇutayā vibhāti
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

Kṛṣṇa se expanduje v podobě Viṣṇua stejně, jako jedna svíčka zapaluje druhou. Obě svíčky svítí stejně, ale Kṛṣṇa je přirovnán k té původní.

Kṛṣṇa expande-Se como Viṣṇu, da mesma forma que a chama de uma vela acende outra. Embora não haja diferença entre o poder de uma ou outra vela, Kṛṣṇa é comparado à vela original.

Významné je slovo mṛṣṭa-yaśase. Kṛṣṇa je vždy slavný tím, že vysvobozuje Své oddané z nebezpečí. Oddaný, který obětoval vše službě Kṛṣṇovi a pro něhož je Pán jediným zdrojem úlevy, se nazývá akiñcana.

Nesta passagem, a palavra mṛṣṭa yaśase é significativa porque Kṛṣṇa sempre é famoso por libertar do perigo o Seu devoto. O devoto que sacrificou tudo para servir a Kṛṣṇa e cuja única fonte de alívio é o Senhor é conhecido como akiñcana.

Královna Kuntī vyjádřila ve svých modlitbách, že Pán je akiñcana-vitta — je majetkem takového oddaného. Ti, kdo jsou vysvobozeni z pout podmíněného života, dosahují duchovního světa, kde získávají pět druhů osvobození — sāyujya, sālokya, sārūpya, sārṣṭi a sāmīpya. Osobně se stýkají s Pánem v pěti náladách — śānta, dāsya, sakhya, vātsalya a mādhurya. Všechny tyto rasy jsou emanacemi z Kṛṣṇy. Jak popisuje Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura, původní náladou, ādi-rasou, je milostná láska. Kṛṣṇa je zdrojem čisté a duchovní milostné lásky.

Como demonstram as orações oferecidas pela rainha Kuntī, o Senhor é akiñcana-vitta, ou seja, tal devoto é Seu proprietário. Aqueles que estão livres do cativeiro da vida condicionada são elevados ao mundo espiritual, onde alcançam cinco espécies de liberação – sāyujya, sālokya, sārūpya, sārṣṭi e sāmīpya. Associam-se pessoalmente com o Senhor em cinco doçuras – śānta, dāsya, sakhya, vātsalya e mādhurya. Todas essas rasas emanam de Kṛṣṇa. Como descreve Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura, a doçura original, ādi-rasa, é o amor conjugal. Kṛṣṇa é a origem do amor conjugal puro e espiritual.