ŚB 6.17.19
Dévanágarí
नैवात्मा न परश्चापि कर्ता स्यात् सुखदु:खयो: ।
कर्तारं मन्यतेऽत्राज्ञ आत्मानं परमेव च ॥ १९ ॥
कर्तारं मन्यतेऽत्राज्ञ आत्मानं परमेव च ॥ १९ ॥
Verš
naivātmā na paraś cāpi
kartā syāt sukha-duḥkhayoḥ
kartāraṁ manyate ’trājña
ātmānaṁ param eva ca
kartā syāt sukha-duḥkhayoḥ
kartāraṁ manyate ’trājña
ātmānaṁ param eva ca
Synonyma
na — ne; eva — vskutku; ātmā — duše; na — ani; paraḥ — někdo jiný (přítel či nepřítel); ca — také; api — vskutku; kartā — konatel; syāt — může být; sukha-duḥkhayoḥ — štěstí a neštěstí; kartāram — konatele; manyate — považuje za; atra — v této souvislosti; ajñaḥ — ten, kdo si není vědom skutečnosti; ātmānam — sebe; param — někoho jiného; eva — vskutku; ca — také.
Překlad
Ani sama živá bytost, ani druzí (přátelé a nepřátelé) nejsou v tomto světě příčinou hmotného štěstí a neštěstí. Z naprosté nevědomosti však živá bytost považuje za příčinu právě sebe a ostatní.
Význam
Velice důležité je zde slovo ajña. Všechny živé bytosti v hmotném světě jsou různou měrou ajña, nevědomé. Tato nevědomost je dále velice výrazná v kvalitě nevědomosti, která je projevem hmotné přírody. Člověk se proto musí svým charakterem a chováním vypracovat na úroveň dobra a pak postupně dospět na transcendentální úroveň, do stádia adhokṣaja, kde realizuje své postavení i postavení ostatních. Vše se děje pod vedením Nejvyšší Osobnosti Božství. Proces udílení výsledků jednání je označován slovem niyatam, “věčně činný”.