Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 6.16.61-62

Verš

evaṁ viparyayaṁ buddhvā
nṛṇāṁ vijñābhimāninām
ātmanaś ca gatiṁ sūkṣmāṁ
sthāna-traya-vilakṣaṇām
dṛṣṭa-śrutābhir mātrābhir
nirmuktaḥ svena tejasā
jñāna-vijñāna-santṛpto
mad-bhaktaḥ puruṣo bhavet

Synonyma

evam — takto; viparyayam — opačný; buddhvā — realizující; nṛṇām — lidí; vijña-abhimāninām — kteří si o sobě myslí, že mají rozsáhlé vědecké poznání; ātmanaḥ — vlastního já; ca — také; gatim — pokrok; sūkṣmām — nesmírně obtížné pochopit; sthāna-traya — tři stavy života (hluboký spánek, snění a bdění); vilakṣaṇām — mimo ně; dṛṣṭa — přímo vnímané; śrutābhiḥ — nebo pochopené na základě informací od autorit; mātrābhiḥ — od předmětů; nirmuktaḥ — osvobozený; svena — svou vlastní; tejasā — silou uvažování; jñāna-vijñāna — s poznáním a jeho praktickým uplatněním; santṛptaḥ — úplně spokojený; mat-bhaktaḥ — Můj oddaný; puruṣaḥ — člověk; bhavet — má se stát.

Překlad

Člověk má chápat, že činnosti těch, kdo jsou pyšní na své hmotné zkušenosti, přinášejí pouze opak toho, co si tito lidé představují, když bdí, spí a tvrdě spí. Dále by měl pochopit, že duše je nad všemi těmito stavy — i když ji materialista stěží může vnímat — a silou vlastního rozlišování by měl zapudit touhu po plodech v tomto i příštím životě. Takto kvalifikovaný v transcendentálním poznání se má stát Mým oddaným.