ŚB 6.16.53-54

यथा सुषुप्त: पुरुषो विश्वं पश्यति चात्मनि ।
आत्मानमेकदेशस्थं मन्यते स्वप्न उत्थित: ॥ ५३ ॥
एवं जागरणादीनि जीवस्थानानि चात्मन: ।
मायामात्राणि विज्ञाय तद् द्रष्टारं परं स्मरेत् ॥ ५४ ॥
yathā suṣuptaḥ puruṣo
viśvaṁ paśyati cātmani
ātmānam eka-deśa-sthaṁ
manyate svapna utthitaḥ
evaṁ jāgaraṇādīni
jīva-sthānāni cātmanaḥ
māyā-mātrāṇi vijñāya
tad-draṣṭāraṁ paraṁ smaret

Synonyma

yathāstejně jako; suṣuptaḥspící; puruṣaḥosoba; viśvamcelý vesmír; paśyativnímá; cataké; ātmaniv sobě; ātmānamsebe; eka-deśa-sthamležící na jednom místě; manyatepovažuje; svapneve stavu snění; utthitaḥprobuzení; evamtakto; jāgaraṇa-ādīnistavy bdělosti atd.; jīva-sthānānirůzné podmínky existence živé bytosti; cataké; ātmanaḥNejvyšší Osobnosti Božství; māyā-mātrāṇiprojevy iluzorní energie; vijñāyakdyž zná; tatjejich; draṣṭāramstvořitele či pozorovatele všech těchto podmínek; paramNejvyššího; smaretje třeba vždy vzpomínat.

Překlad

Když živá bytost tvrdě spí, sní a vidí v sobě mnoho jiných předmětů, jako například velké hory a řeky, nebo možná dokonce i celý vesmír, přestože jsou od ní daleko. Když se pak ze sna probudí, vidí, že je v lidské podobě a leží ve své posteli na jednom místě. Potom vidí sama sebe podle daných okolností jako příslušníka určité národnosti, rodiny a tak dále. Stavy hlubokého spánku, snění i bdění nejsou nic jiného než energie Nejvyšší Osobnosti Božství. Člověk má neustále vzpomínat na původního stvořitele těchto stavů, Nejvyššího Pána, který jimi není ovlivněn.

Význam

Žádný z těchto stavů živých bytostí — hluboký spánek, snění a bdění — není podstatný; jsou to pouze projevy různých fází podmíněného života. Někde daleko se může nacházet mnoho hor, řek, stromů, včel, tygrů a hadů, ale ve snu si člověk může představovat, že jsou vedle něho. A stejně jako má živá bytost v noci subtilní sny, po probuzení žije v hrubých snech o národu, společenství, společnosti, vlastnictví, mrakodrapech, bankovním kontu, postavení a cti. Měla by vědět, že její postavení je výsledkem jejího styku s hmotným světem. Nachází se v různých postaveních v různých formách života, které nejsou ničím jiným než výtvory iluzorní energie, jež jedná pod vedením Nejvyšší Osobnosti Božství. Nejvyšší Pán je tedy konečným konatelem a podmíněná živá bytost má na tohoto původního konatele, Śrī Kṛṣṇu, vzpomínat. Jakožto živé bytosti jsme unášeni vlnami prakṛti, přírody, která jedná pod vedením Pána (mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram). Bhaktivinoda Ṭhākura zpívá: (miche) māyāra vaśe, yāccha bhese', khāccha hābuḍubu, bhāi — “Proč jste unášeni vlnami iluzorní energie v různých fázích snění a bdění? To vše jsou výtvory māyi.” Naší jedinou povinností je vzpomínat na nejvyššího vládce této iluzorní energie — Kṛṣṇu. Abychom toho byli schopni, śāstra nám radí: harer nāma harer nāma harer nāmaiva kevalam — je třeba neustále zpívat svaté jméno Pána: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Nejvyšší Pán je realizován ve třech různých fázích — jako Brahman, Paramātmā a Bhagavān — ale konečnou realizací je Bhagavān. Ten, kdo realizuje Bhagavāna — Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇu — je nejdokonalejší mahātmā (vāsudevaḥ sarvam iti sa mahātmā sudurlabhaḥ). Živá bytost, která je obdařená lidskou podobou, má pochopit Nejvyšší Osobnost Božství, neboť pak pochopí i vše ostatní. Yasmin vijñāte sarvam evaṁ vijñātaṁ bhavati. Tento výrok Ved říká, že samotným porozuměním Kṛṣṇovi člověk pochopí Brahman, Paramātmu, prakṛti či iluzorní energii, duchovní energii a vše ostatní. Vše mu bude zjeveno. Prakṛti, hmotná příroda, jedná pod vedením Nejvyššího Pána a my, živé bytosti, jsme unášeni různými fázemi jejího působení. Abychom dosáhli seberealizace, musíme neustále vzpomínat na Kṛṣṇu. Jak uvádí Padma Purāṇa: smartavyaḥ satataṁ viṣṇuḥ — měli bychom vždy vzpomínat na Pána Viṣṇua. Vismartavyo na jātucit — nikdy bychom na Pána neměli zapomenout. To je dokonalost života.