ŚB 5.8.19
Dévanágarí
निम्लोचति ह भगवान् सकलजगत्क्षेमोदयस्त्रय्यात्माद्यापि मम न मृगवधून्यास आगच्छति ॥ १९ ॥
Verš
nimlocati ha bhagavān sakala-jagat-kṣemodayas trayy-ātmādyāpi mama na mṛga-vadhū-nyāsa āgacchati.
Synonyma
nimlocati — zapadá; ha — běda; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, v zastoupení Slunce; sakala-jagat — celého vesmíru; kṣema-udayaḥ — který zlepšuje příznivé podmínky; trayī-ātmā — který sestává ze tří Ved; adya api — do této chvíle; mama — moje; na — ne; mṛga-vadhū-nyāsaḥ — toto jelení mládě, které mi svěřila jeho matka; āgacchati — vrátilo se.
Překlad
Běda, když slunce vychází, začíná vše příznivé — ne však, bohužel, pro mě. Bůh Slunce je zosobněním Ved, ale já jsem se vzdálil všem védským zásadám. Bůh Slunce nyní zapadá, a to nebohé zvíře, které mi věřilo od doby, co mu zemřela matka, se stále nevrací.
Význam
Brahma-saṁhitā (5.52) popisuje slunce jako oko Nejvyšší Osobnosti Božství.
yac-cakṣur eṣa savitā sakala-grahāṇāṁ
rājā samasta-sura-mūrtir aśeṣa-tejāḥ
yasyājñayā bhramati sambhṛta-kāla-cakro
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
rājā samasta-sura-mūrtir aśeṣa-tejāḥ
yasyājñayā bhramati sambhṛta-kāla-cakro
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
Při východu slunce má člověk pronášet védskou mantru, počínaje Gāyatrī. Slunce je symbolickým zastoupením oka Nejvyššího Pána. Mahārāja Bharata naříkal, že i když se slunce chystalo zapadnout, nic příznivého nenacházel, jelikož nebohé zvíře bylo stále pryč. Považoval se za nanejvýš nešťastného, neboť bez jelínka neviděl v přítomnosti slunce nic blahodárného.