Sloka 21
ТЕКСТ 21
Verš
Текст
yā yajña-śālāsu na dhūma-vartmabhiḥ
tad-anna-tṛptair asu-bhṛdbhir īḍitā
avyakta-liṅgā avadhūta-sevitāḥ
я̄ ягя-ша̄ла̄су на дхӯма-вартмабхих̣
тад-анна-тр̣птаир асу-бхр̣дбхир ӣд̣ита̄
авякта-лин̇га̄ авадхӯта-севита̄х̣
Synonyma
Дума по дума
mā — není; vaḥ — tvé; padavyaḥ — bohatství; pitaḥ — ó otče; asmat-āsthitāḥ — které vlastníme; yāḥ — které (bohatství); yajña-śālāsu — v obětním ohni; na — ne; dhūma-vartmabhiḥ — cestou obětí; tat-anna-tṛptaiḥ — spokojeni potravou z oběti; asu-bhṛdbhiḥ — uspokojující tělesné potřeby; īḍitāḥ — oslavované; avyakta-liṅgāḥ — jehož příčina je neprojevená; avadhūta-sevitāḥ — dosažené seberealizovanými dušemi.
ма̄ – не са; вах̣ – твои; падавях̣ – богатства; питах̣ – о, татко; асмат-а̄стхита̄х̣ – притежавани от нас; я̄х̣ – които (богатства); ягя-ша̄ла̄су – в жертвения огън; на – не; дхӯма-вартмабхих̣ – чрез извършване на жертвоприношения; тат-анна-тр̣птаих̣ – удовлетворени от храните, принесени в жертва; асу-бхр̣дбхих̣ – задоволяващи телесните си потребности; ӣд̣ита̄х̣ – възхвалявани; авякта-лин̇га̄х̣ – чиято причина е непроявена; авадхӯта-севита̄х̣ – достигано от себепозналите се души.
Překlad
Превод
Drahý otče! Ani ty, ani tví pochlebovači si nedokážete představit naše bohatství. Zájmem těch, kdo v rámci plodonosných činností konají velké oběti, je uspokojovat tělesné potřeby pojídáním obětovaných pokrmů. My však můžeme své bohatství projevit pouhým přáním. To je výsadou velkých osobností, odříkavých a seberealizovaných duší.
О, татко, нито ти, нито твоите ласкатели могат да разберат богатствата, които притежаваме ние, защото тези, които извършват внушителни жертвоприношения за лична изгода, мислят само как да удовлетворят тялото си с храната, предложена като жертва. Но ние можем да проявим богатствата си, стига да пожелаем. На това са способни единствено великите личности, самоотречените, себепозналите се души.
Význam
Пояснение
Otec Satī si o sobě myslel, že je vážený a bohatý a že svou dceru věnoval někomu, kdo byl nejen chudý, ale také kulturně zaostalý. Satī podle něho byla nesporně počestnou a věrnou manželkou, ale jejího manžela považoval za ubožáka. Aby vyvrátila tuto myšlenku, Satī prohlásila, že pro materialisty, jako je Dakṣa a jeho společníci, kteří umí jen lichotit a zabývají se plodonosnými činnostmi, je manželovo bohatství nepochopitelné. Její manžel byl jiný než oni. Byl sice bohatý, ale nerad to dával najevo. Jeho bohatství lze označit slovem avyakta, neprojevené. Je-li to však třeba, může Pán Śiva své nedozírné bohatství projevit pouhým svým přáním, a to je zde předpovězeno, neboť k tomu mělo brzy dojít. Śivovo bohatství může ocenit jen ten, kdo je na úrovni odříkání a lásky k Bohu, a nikoliv ten, kdo vystavuje na odiv smyslový požitek. Takové bohatství vlastní pouze osobnosti, jakými jsou Kumārové, Nārada a Pán Śiva.
Бащата на Сатӣ бил убеден, че е много влиятелен и притежава огромни богатства и че е дал дъщеря си на съпруг, който не само е беден, но и недодялан. Най-вероятно той мислел, че макар дъщеря му да е благочестива съпруга, необикновено вярна на своя съпруг, положението на самия ѝ съпруг е по-скоро жалко. В отговор на това Сатӣ казала, че материалисти като Дакш̣а и неговите привърженици, които са погълнати от плодоносните дейности и раболепничат пред господаря си, не могат да разберат богатствата на съпруга ѝ. Шива се намира на съвсем различно равнище. Той притежава всички възможни богатства, но не обича да ги излага на показ. Затова неговите достояния се наричат авякта, непроявени. Но ако е необходимо, Шива може да демонстрира чудните си богатства веднага щом пожелае. И много скоро това действително щяло да стане, както предсказва настоящата строфа. На богатствата на Шива се наслаждават само ония, които са възпитали у себе си отреченост и са развили любов към Бога. Тези наслаждения са недостъпни за хората, които се стремят да задоволяват материалните си сетива. Подобни богатства не може да притежава никой друг, освен велики личности като Кума̄рите, На̄рада и Шива.
Tato sloka odsuzuje zastánce védských rituálů. Popisuje je slovy dhūma-vartmabhiḥ, což označuje toho, kdo se živí zbytky obětin. Při obětování se používají dva druhy potravy: první je určena pro plodonosnou oběť a druhá, lepší, je pro Viṣṇua. Během každého obětování je Viṣṇu nejdůležitějším Božstvem na oltáři, ale ti, kdo vykonávají plodonosné obřady, usilují o uspokojení různých polobohů, aby získali vytoužený hmotný blahobyt. Skutečná oběť ovšem znamená uspokojit Pána Viṣṇua a přijímání zbytků z takové oběti je velmi prospěšné pro pokrok v oddané službě. Prostřednictvím obětí, které nejsou určeny přímo Viṣṇuovi, se člověk může jen velmi pomalu dostávat na vyšší úroveň. To je důvod, proč je tato sloka zavrhuje. Viśvanātha Cakravartī prohlásil, že ti, kdo holdují plodonosným rituálům, jsou jako vrány, neboť vrány se s oblibou živí zbytky potravin v popelnicích. Satī tedy odsoudila i všechny brāhmaṇy, kteří se oběti zúčastnili.
В настоящата строфа Сатӣ осъжда вършителите на ведически ритуали и обреди. Те са наречени с думата дхӯма-вартмабхих̣ – „хора, преживяващи с остатъците от жертвените храни“. Храната, принесена в жертва, може да бъде два вида. Единият вид се предлага при ритуалните жертвоприношения, извършвани с цел материална изгода, а другият вид е храната, която се предлага на Виш̣н̣у. Въпреки че във всички случаи Виш̣н̣у е главното божество на жертвения олтар, тези, които извършват ритуални обреди, си поставят за цел да удовлетворят едни или други полубогове и в замяна да получат материални облаги. Но истинско жертвоприношение е това, което се извършва, за да бъде удовлетворен Виш̣н̣у, и остатъците от храната, принесена в жертва по време на такова жертвоприношение, подпомагат духовното развитие на човека. Духовното развитие на оня, който извършва жертвоприношения, чиято цел не е Виш̣н̣у, е твърде бавно, затова дадената строфа осъжда подобни жертвени церемонии. Вишвана̄тха Чакравартӣ заявява, че хората, извършващи ведически обреди и ритуали, приличат на гаргите, които охотно ядат остатъците, изхвърлени на боклука. С други думи, Сатӣ осъдила всички бра̄хман̣и, събрали се за жертвоприношението на Дакш̣а.
Bez ohledu na to, zda král Dakṣa a jeho společníci chápali postavení Pána Śivy nebo ne, se Satī snažila svého otce přesvědčit, že jeho představa o Śivově chudobě je zcela mylná. Jako věrná manželka Pána Śivy Satī zprostředkovává Śivovým stoupencům řadu hmotných výsad. O tom se píše v desátém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu. Vyznavači Pána Śivy jsou někdy zdánlivě bohatší než ti, kdo uctívají Pána Viṣṇua. Je to proto, že Durgā neboli Satī má jako vládkyně hmotného dění schopnost obdařit stoupence Pána Śivy vším, po čem touží. Činí tak pro slávu svého manžela. Ti, kdo uctívají Viṣṇua, se však soustřeďují na duchovní pokrok, a proto se jejich hmotné bohatství někdy zmenšuje. Tyto věci velice pěkně popisuje desátý zpěv.
Независимо дали цар Дакш̣а и неговите ласкатели били в състояние да разберат положението на Шива, Сатӣ искала да внуши на баща си, че съпругът ѝ не е беден. Като вярна съпруга, Сатӣ дарява хората, които обожават Шива, с всички материални богатства. За това се говори в Десета Песен на Шрӣмад Бха̄гаватам. Често поклонниците на Шива са по-богати от тези, които почитат Виш̣н̣у, защото Дурга (Сатӣ), управляваща материалните дейности, ги дарява с всякакви материални богатства, за да прослави съпруга си. А поклонниците на Виш̣н̣у си поставят за цел духовното съвършенство и затова много често са лишени от материални богатства. Тези въпроси са обяснени подробно в Десета Песен.