Skip to main content

Sloka 19

VERSO 19

Verš

Texto

tathāribhir na vyathate śilīmukhaiḥ
śete ’rditāṅgo hṛdayena dūyatā
svānāṁ yathā vakra-dhiyāṁ duruktibhir
divā-niśaṁ tapyati marma-tāḍitaḥ
tathāribhir na vyathate śilīmukhaiḥ
śete ’rditāṅgo hṛdayena dūyatā
svānāṁ yathā vakra-dhiyāṁ duruktibhir
divā-niśaṁ tapyati marma-tāḍitaḥ

Synonyma

Sinônimos

tathā — tak; aribhiḥ — nepřítel; na — ne; vyathate — zraněný; śilīmukhaiḥ — šípy; śete — zůstává; ardita — trápí se; aṅgaḥ — část; hṛdayena — srdcem; dūyatā — nářek; svānām — příbuzných; yathā — jako; vakra-dhiyām — nečestný; duruktibhiḥ — krutými slovy; divā-niśam — dnem i nocí; tapyati — trpí; marma-tāḍitaḥ — ukřivděný.

tathā — assim; aribhiḥ — inimigo; na — não; vyathate — é atingido; śilīmukhaiḥ — pelas flechas; śete — permanece; ardita — aflito; aṅgaḥ — uma parte; hṛdayena — pelo coração; dūyatā — ficando pesa­roso; svānām — de parentes; yathā — como; vakra-dhiyām — enga­noso; duruktibhiḥ — por palavras ásperas; divā-niśam — dia e noite; tapyati — sofre; marma-tāḍitaḥ — aquele cujos sentimentos são feridos.

Překlad

Tradução

Pán Śiva pokračoval: Když člověka zraní šípy nepřátel, nezpůsobí mu to takovou bolest jako nevlídná slova příbuzného, neboť tento zármutek mu drásá srdce nepřetržitě, dnem i nocí.

O senhor Śiva continuou: Se alguém é atingido pelas flechas de um inimigo, não fica tão ferido como quando é cortado pelas palavras ásperas de um parente, pois esse pesar continua a lacerar seu coração dia e noite.

Význam

Comentário

Satī se rozhodla podstoupit nebezpečí a jít do otcova domu, protože i kdyby k ní byl otec nevlídný, snášela by to jako syn, který také dovede snést výčitky svých rodičů. Pán Śiva ji však varoval, že krutá slova svého otce nesnese. Jednoduchá psychologie udává, že člověk dokáže bez velkých problémů snášet bolest od nepřítele, která je vlastně přirozená, ale pokud mu ublíží ostrá slova příbuzného, bude trpět neustále, dnem i nocí, a někdy se bolest stane dokonce tak nesnesitelnou, že ho dožene až k sebevraždě.

SIGNIFICADO—Satī poderia concluir que podia assumir o risco de ir à casa de seu pai e, mesmo se seu pai falasse asperamente contra ela, ela seria tolerante, como um filho às vezes tolera as reprimendas de seus pais. O senhor Śiva, porém, lembrou-lhe que ela não seria capaz de tolerar essas palavras ásperas porque, segundo dita a psicologia natural, mesmo que alguém seja prejudicado por um inimigo e não se importe tanto porque a dor infligida por um inimigo é natural, quando a pessoa é ferida pelas palavras ásperas de um parente, ela sofre os efeitos continuamente, dia e noite, e às vezes a injúria torna-se tão intolerável que o ofendido comete suicídio.