ŚB 4.3.19

तथारिभिर्न व्यथते शिलीमुखै:
शेतेऽर्दिताङ्गो हृदयेन दूयता ।
स्वानां यथा वक्रधियां दुरुक्तिभि-
र्दिवानिशं तप्यति मर्मताडित: ॥ १९ ॥
tathāribhir na vyathate śilīmukhaiḥ
śete ’rditāṅgo hṛdayena dūyatā
svānāṁ yathā vakra-dhiyāṁ duruktibhir
divā-niśaṁ tapyati marma-tāḍitaḥ

Synonyma

tathātak; aribhiḥnepřítel; nane; vyathatezraněný; śilīmukhaiḥšípy; śetezůstává; arditatrápí se; aṅgaḥčást; hṛdayenasrdcem; dūyatānářek; svānāmpříbuzných; yathājako; vakra-dhiyāmnečestný; duruktibhiḥkrutými slovy; divā-niśamdnem i nocí; tapyatitrpí; marma-tāḍitaḥukřivděný.

Překlad

Pán Śiva pokračoval: Když člověka zraní šípy nepřátel, nezpůsobí mu to takovou bolest jako nevlídná slova příbuzného, neboť tento zármutek mu drásá srdce nepřetržitě, dnem i nocí.

Význam

Satī se rozhodla podstoupit nebezpečí a jít do otcova domu, protože i kdyby k ní byl otec nevlídný, snášela by to jako syn, který také dovede snést výčitky svých rodičů. Pán Śiva ji však varoval, že krutá slova svého otce nesnese. Jednoduchá psychologie udává, že člověk dokáže bez velkých problémů snášet bolest od nepřítele, která je vlastně přirozená, ale pokud mu ublíží ostrá slova příbuzného, bude trpět neustále, dnem i nocí, a někdy se bolest stane dokonce tak nesnesitelnou, že ho dožene až k sebevraždě.