Skip to main content

Sloka 41

VERSO 41

Verš

Texto

pravṛttāya nivṛttāya
pitṛ-devāya karmaṇe
namo ’dharma-vipākāya
mṛtyave duḥkha-dāya ca
pravṛttāya nivṛttāya
pitṛ-devāya karmaṇe
namo ’dharma-vipākāya
mṛtyave duḥkha-dāya ca

Synonyma

Sinônimos

pravṛttāya — záliba; nivṛttāya — nechuť; pitṛ-devāya — vládci Pitṛloky; karmaṇe — výslednému projevu plodonosných činností; namaḥ — vzdávám úctu; adharma — bezbožnému; vipākāya — výsledku; mṛtyave — smrti; duḥkha-dāya — příčině všech nešťastných podmínek; ca — také.

pravṛttāya — inclinação; nivṛttāya — indisposição; pitṛ-devāya — ao senhor de Pitṛloka; karmaṇe — à ação resultante das atividades fruitivas; namaḥ — prestando respeitos; adharma — irreligioso; vipā­kāya — ao resultado; mṛtyave — à morte; duḥkha-dāya — a causa de toda classe de condições dolorosas; ca — também.

Překlad

Tradução

Můj drahý Pane, jsi tím, kdo dohlíží na výsledky zbožných činností. Jsi záliba i nechuť a také činy, které z nich vyplývají. Jsi rovněž příčinou nešťastných životních podmínek způsobených bezbožností, a jsi tedy i smrtí. S úctou se Ti klaním.

Meu querido Senhor, sois a testemunha dos resultados das atividades piedosas. Sois a inclinação, a indisposição e suas atividades resultantes. Sois a causa das condições dolorosas da vida, ocasionadas pela irreligião, e por isso sois a morte. Presto-Vos minhas respeitosas reverências.

Význam

Comentário

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, sídlí v srdci každého a všechny záliby a nechutě živé bytosti mají svůj původ v Něm. To potvrzuje Bhagavad-gītā (15.15):

SIGNIFICADO––A Suprema Personalidade de Deus encontra-Se no coração de todos, e dEle surgem as inclinações e indisposições da entidade viva. Confirma-se isso na Bhagavad-gītā (15.15):

sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo
mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca
sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo
mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca

“Sídlím v srdci každého a ode Mne pocházejí vzpomínky, poznání a zapomnění.”

“Encontro-Me no coração de todos, e de Mim vêm a lembrança, o conhecimento e o esquecimento.”

Nejvyšší Pán způsobuje, že asurové na Něho zapomínají a oddaní na Něho vzpomínají. Původem každé nechuti je Nejvyšší Osobnost Božství. Podle Bhagavad-gīty (16.7): pravṛttiṁ ca nivṛttiṁ ca janā na vidur āsurāḥ — asurové nevědí, jak má člověk chtít jednat a jak nemá chtít jednat. Přestože se stavějí proti oddané službě, je třeba vědět, že tento sklon mají díky Nejvyšší Osobnosti Božství. Jelikož nechtějí oddaně sloužit Pánu, Pán sídlící uvnitř jim dává inteligenci, aby na Něho mohli zapomenout. Obyčejní karmī si přejí být povýšeni na Pitṛloku, což také potvrzuje Bhagavad-gītā (9.25): yānti deva-vratā devān pitṝn yānti pitṛ-vratāḥ — “Ti, kdo uctívají polobohy, se narodí mezi polobohy a ti, kdo uctívají předky, půjdou k předkům.”

A Suprema Personalidade de Deus faz com que os asuras O esqueçam e os devotos lembrem-se dEle. Nossas indisposições devem-se à Suprema Personalidade de Deus. Segundo a Bhagavad-gītā (16.7), pravṛttiṁ ca nivṛttiṁ ca janā na vidur āsurāḥ: os asuras não sabem de que maneira devem seguir a propensão de agir e de que maneira não devem segui-la. Embora os asuras se oponham ao serviço devocional, deve-se entender que eles têm essa inclinação devido à Suprema Personalidade de Deus. Como os asuras não gostam de se ocupar em serviço devocional ao Senhor, interna­mente, Ele lhes concede a inteligência para se esquecerem. Os karmīs comuns desejam promoção a Pitṛloka, como se confirma na Bhagavad-gītā (9.25). Yānti deva-vratā devān pitṝn yānti pitṛ-vratāḥ: “Aqueles que adorarem os semideuses nascerão entre os semideuses, e aqueles que adorarem os ancestrais irão ter com os ancestrais.”

Velice důležité je rovněž slovo duḥkha-dāya, neboť vyjadřuje, že neoddaní jsou navěky uvrženi do koloběhu zrození a smrti. To je velmi nešťastné postavení. Každý v životě dosáhne takového postavení, jaké odpovídá jeho činnostem, a proto se asurové neboli neoddaní ocitají v těchto nešťastných podmínkách.

Neste verso, a palavra duḥkha-dāya também é muito significativa, pois aqueles que não são devotos são forçados a permanecer perpe­tuamente no ciclo de nascimentos e mortes. Essa é uma condição extremamente dolorosa. Já que todos alcançam suas posições na vida de acordo com suas atividades, os asuras, ou não-devotos, são forçados a aceitar essas condições dolorosas.