Śrīmad-bhāgavatam 3.9.8
Verš
śītoṣṇa-vāta-varaṣair itaretarāc ca
kāmāgninācyuta-ruṣā ca sudurbhareṇa
sampaśyato mana urukrama sīdate me
Synonyma
kṣut — hlad; tṛṭ — žízeň; tri-dhātubhiḥ — třemi tekutinami: slizem, žlučí a vzduchem; imāḥ — ti všichni; muhuḥ — vždy; ardyamānāḥ — zneklidněni; śīta — zima; uṣṇa — léto; vāta — vítr; varaṣaiḥ — dešti; itara-itarāt — a mnoha dalšími nepříjemnostmi; ca — také; kāma-agninā — silnou pohlavní touhou; acyuta-ruṣā — neovladatelný hněv; ca — také; sudurbhareṇa — nesnesitelné; sampaśyataḥ — takto vidící; manaḥ — mysl; urukrama — ó veliký konateli; sīdate — je sklíčená; me — moje.
Překlad
Ó veliký konateli, můj Pane, všichni tito ubozí tvorové jsou neustále zneklidňováni hladem, žízní, krutým chladem, výměšky a žlučí, zimou, která je nutí ke kašli, žhavým létem, dešti a mnoha dalšími nepříjemnostmi a jsou také naplněni silnou pohlavní touhou a neovladatelným hněvem. Je mi jich líto a jsem z nich velice smutný.
Význam
Čistí oddaní Pána, jako je Brahmā a jeho následovníci v učednické posloupnosti, jsou vždy nešťastní, když vidí neklid podmíněných duší, které trpí pod náporem trojího strádání, způsobeného tělem a myslí, nástrahami hmotné přírody a mnoha dalšími hmotnými újmami. Někteří trpící lidé se vydávají za vůdce lidu, aniž by znali vhodné prostředky ke zmírnění těchto potíží, a jejich nebozí následovníci se pod takovým “vedením” dostávají do ještě větších těžkostí. Je to stejné, jako když jeden slepec vede druhého slepce a oba spadnou do jámy. Dokud se nad nimi neslitují oddaní Pána a neukáží jim správnou cestu, jejich životy jsou beznadějně ztraceny. Oddaní Pána, kteří na sebe dobrovolně berou zodpovědnost za pozvednutí pošetilých materialistických smyslových požitkářů, jsou Pánu stejně blízcí jako Pán Brahmā.