Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.21.52-54

Verš

na yadā ratham āsthāya
jaitraṁ maṇi-gaṇārpitam
visphūrjac-caṇḍa-kodaṇḍo
rathena trāsayann aghān
sva-sainya-caraṇa-kṣuṇṇaṁ
vepayan maṇḍalaṁ bhuvaḥ
vikarṣan bṛhatīṁ senāṁ
paryaṭasy aṁśumān iva
tadaiva setavaḥ sarve
varṇāśrama-nibandhanāḥ
bhagavad-racitā rājan
bhidyeran bata dasyubhiḥ

Synonyma

na — ne; yadā — když; ratham — na vůz; āsthāya — nasedl; jaitram — vítězný; maṇi — drahokamy; gaṇa — s mnoha; arpitam — ozdobený; visphūrjat — drnčení tětivy; caṇḍa — zvuk, který nahání hrůzu zločincům; kodaṇḍaḥ — luk; rathena — přítomností takového vozu; trāsayan — vyhrožující; aghān — všem viníkům; sva-sainya — tvých vojáků; caraṇa — nohami; kṣuṇṇam — dusaná; vepayan — rozechvívají; maṇḍalam — kouli; bhuvaḥ — Země; vikarṣan — vedoucí; bṛhatīm — velkou; senām — armádu; paryaṭasi — cestuješ; aṁśumān — zářící slunce; iva — jako; tadā — tehdy; eva — jistě; setavaḥ — pravidla náboženství; sarve — všechna; varṇa — vareṇ; āśrama — āśramů; nibandhanāḥ — závazky; bhagavat — Pánem; racitāḥ — stvořené; rājan — ó králi; bhidyeran — byly by zrušené; bata — běda; dasyubhiḥ — darebáky.

Překlad

Kdybys nenasedal na svůj vítězný vůz vyzdobený drahokamy, jehož pouhá přítomnost nahání zločincům hrůzu, kdybys nevydával hrozivé zvuky drnčením tětivy svého luku a kdybys necestoval po světě jako zářící slunce v čele velké armády, jejíž vojáci svým rázným krokem rozechvívají celou zeměkouli, lumpové a darebáci by zrušili všechny morální zákony týkající se vareṇ a āśramů, které stvořil Samotný Pán.

Význam

Zodpovědný král má povinnost chránit společenské a duchovní řády v lidské společnosti. Z duchovního hlediska se společnost dělí na čtyři āśramy — brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa — a společenské třídy podle činností a kvalifikací tvoří brāhmaṇové, kṣatriyové, vaiśyové a śūdrové. Tyto společenské třídy, odpovídající různým druhům práce a vlastností, popisuje Bhagavad-gītā. V současnosti bohužel nežijí zodpovědní králové, kteří by systém společenských a duchovních stavů náležitě ochraňovali, a proto se z něho stal dědičný kastovní systém. Ten však není pravý. Lidskou společností je společnost, která spěje k duchovní realizaci. Nejvyspělejší lidská společnost se nazývala ārya—to znamená “ti, kteří dělají pokrok”. Otázkou tedy je: “Která společnost dělá pokrok?” Pokrok neznamená zbytečně vytvářet hmotné “nezbytnosti”, a mrhat tak lidskou energií na řešení problémů vzniklých kvůli takzvanému hmotnému pohodlí. Skutečným pokrokem je pokrok k duchovní realizaci a společnost, která směřovala k tomuto cíli, se nazývala árijská civilizace. Inteligentní lidé, brāhmaṇové, jejichž příkladem je Kardama Muni, rozvíjeli duchovní stránku života a kṣatriyové, jako je král Svāyambhuva, vládli na zemi a zajišťovali vše potřebné pro duchovní realizaci. Povinností krále je cestovat po celé zemi a dohlížet na to, aby bylo vše v pořádku. Indická civilizace, založená na existenci čtyř vareṇ a āśramů, se zkazila tím, že začala záviset na cizincích neboli na těch, kdo se neřídili zásadami varṇāśramy. Varṇāśramský systém takto nyní zdegeneroval na kastovní systém.

V tomto verši je potvrzeno, že zřízení čtyř vareṇ a čtyř āśramů je bhagavad-racita, to znamená “naplánované Nejvyšší Osobností Božství”. Totéž potvrzuje Bhagavad-gītā: cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭam. Pán říká, že zřízení čtyř vareṇ a čtyř āśramů “je vytvořené Mnou”. Nic z toho, co Pán vytvořil, není možné uzavřít nebo zakrýt. Varṇy i āśramy budou nadále existovat — buď ve své původní, nebo v degenerované podobě, ale jelikož je stvořil Pán, Nejvyšší Osobnost Božství, nelze je odstranit. Jsou jako slunce, stvoření Boha, a proto nikdy nezmizí. Slunce existuje stále; ať je zakryté mraky nebo svítí na čistém nebi. Podobně když varṇāśramský systém upadá, získává podobu dědičného kastovního systému, ale v každé společnosti existuje třída inteligentních lidí, třída válečníků, třída obchodníků a třída dělníků. Pokud jsou vedeni ke vzájemné spolupráci podle védských zásad, všude vládne mír a duchovní pokrok. Jakmile se však objeví nenávist, zanedbávání předepsaných povinností a vzájemná nedůvěra, celý systém degeneruje, a jak je řečeno zde, vzniká žalostná situace. V současné době se v takových žalostných podmínkách nachází celý svět, protože se v něm střetává příliš mnoho různých zájmů. Je to způsobeno úpadkem čtyř vareṇ a āśramů.