ŚB 3.11.42

तदाहुरक्षरं ब्रह्म सर्वकारणकारणम् ।
विष्णोर्धाम परं साक्षात्पुरुषस्य महात्मन: ॥ ४२ ॥
tad āhur akṣaraṁ brahma
sarva-kāraṇa-kāraṇam
viṣṇor dhāma paraṁ sākṣāt
puruṣasya mahātmanaḥ

Synonyma

tatto; āhuḥje řečeno; akṣaramneklesající; brahmanejvyšší; sarva-kāraṇavšechny příčiny; kāraṇamnejvyšší příčina; viṣṇoḥ dhāmaduchovní sídlo Viṣṇua; paramnejvyšší; sākṣātnepochybně; puruṣasyapuruṣa inkarnace; mahāt-manaḥMahā-Viṣṇua.

Překlad

Proto je řečeno, že Nejvyšší Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa je příčina všech příčin. Duchovní sídlo Viṣṇua je nepochybně věčné a je také sídlem Mahā-Viṣṇua, původce všech projevů.

Význam

Pán Mahā-Viṣṇu, který spočívá ve spánku yoga-nidrā na Oceánu příčin a Svým dýcháním vytváří nespočetně mnoho vesmírů, se pouze dočasně zjevuje v mahat-tattvě, aby na určitou dobu projevil hmotné světy. Je úplnou částí Pána Śrī Kṛṣṇy, a přestože se od Pána Kṛṣṇy neliší, Jeho přítomnost v hmotném světě jako inkarnace je dočasná. Původní podobou Osobnosti Božství je svarūpa neboli skutečná podoba a Pán věčně pobývá ve vaikuṇṭhském světě (zvaném Viṣṇuloka). Slovo mahāt-manaḥ zde označuje Mahā-Viṣṇua, Jehož skutečnou podobou je Pán Kṛṣṇa, který se nazývá parama, jak potvrzuje Brahma-saṁhitā:
īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ
sac-cid-ānanda-vigrahaḥ
anādir ādir govindaḥ
sarva-kāraṇa-kāraṇam
“Nejvyšší Pán je Kṛṣṇa, původní Osobnost Božství, jménem Govinda. Jeho podoba je věčná, plná blaženosti a poznání. On je původní příčinou všech příčin.”
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k jedenácté kapitole třetího zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Výpočet času, počínaje atomem”.