Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 2.9.2

Dévanágarí

बहुरूप इवाभाति मायया बहुरूपया
रममाणो गुणेष्वस्या ममाहमिति मन्यते ॥ २.९.२ ॥

Verš

bahu-rūpa ivābhāti
māyayā bahu-rūpayā
ramamāṇo guṇeṣv asyā
mamāham iti manyate

Synonyma

bahu-rūpaḥ — četné podoby; iva — jako kdyby; ābhāti — projevené; māyayā — vlivem vnější energie; bahu-rūpayā — v četných podobách; ramamāṇaḥ — užívající si; guṇeṣu — v různých kvalitách; asyāḥ — vnější energie; mama — moje; aham — já; iti — takto; manyate — myslí si.

Překlad

Iluzí oklamaná živá bytost se zjevuje v mnoha podobách, které jí poskytuje vnější energie Pána. Když si takto uvězněná živá bytost užívá v kvalitách hmotné přírody, začíná mylně uvažovat v pojmech “já” a “moje”.

Význam

Různé podoby živých bytostí jsou různými oděvy, které jim poskytuje iluzorní vnější energie Pána podle kvalit přírody, jichž si chtějí živé bytosti užívat. Vnější, hmotná energie je zastoupena svými třemi kvalitami — dobrem, vášní a nevědomostí. I v hmotné přírodě má tedy živá bytost možnost nezávislé volby a v souladu s touto volbou jí hmotná energie poskytuje různé druhy hmotných těl. Existuje 900 000 druhů těl vodních živočichů, 2 000 000 rostlinných druhů, 1 100 000 červů a plazů, 1 000 000 druhů ptáků, 3 000 000 různých těl zvířat a 400 000 lidských podob. Celkem existuje 8 400 000 druhů těl na různých planetách ve vesmíru a živá bytost se neustále převtěluje podle toho, jaký hledá požitek. Dokonce i v jednom těle prochází živá bytost z dětství do chlapectví, z chlapectví do mládí, z mládí do stáří a ze stáří do jiného těla, které si vytváří svým jednáním. Živá bytost si své tělo vytváří vlastními touhami a vnější energie Pána jí poskytuje přesně takovou podobu, s jakou si může užívat podle svých tužeb v nejvyšší míře. Tygr si chce pochutnávat na krvi jiných zvířat, a hmotná energie mu proto milostí Pána dá tělo tygra, jehož stavba umožňuje pít krev jiného zvířete. Chce-li živá bytost získat tělo poloboha na vyšší planetě, i to může dostat milostí Pána. Je-li však dostatečně inteligentní, pak bude chtít získat duchovní tělo, aby mohla být ve společnosti Pána, a toho se jí také dostane. Živá bytost tedy může plně využít své nepatrné svobody a Pán je tak laskavý, že jí udělí přesně takové tělo, jaké si živá bytost přeje. Toužení živé bytosti je jako snění o zlaté hoře. Člověk ví, co je hora, a ví také, co je zlato, a pouze vlivem jeho touhy se mu zdá o zlaté hoře, ale když jeho sen skončí, vidí před sebou něco jiného. Jakmile se probudí, zjistí, že kolem není žádné zlato ani hora, natož pak zlatá hora.

Různá postavení živých bytostí v hmotném světě v rozmanitých druzích těl se zakládají na mylných představách “já” a “moje”. Karmī považuje tento svět za “moje” a jñānī považuje “já jsem” za vše. Všechna hmotná pojetí politiky, sociologie, lidumilství, dobročinnosti atd., která si podmíněné duše vytvářejí, se zakládají na těchto mylných představách “já” a “moje”, což jsou důsledky silné touhy užívat si hmotného světa. Živá bytost zapomněla na svou skutečnou totožnost a ve jménu socialismu, nacionalismu, rodinné náklonnosti a tak dále se ztotožňuje se svým tělem a také s místem, kde toto tělo získala. Ve společnosti Śukadeva Gosvāmīho a Mahārāje Parīkṣita však mohou být všechna nedorozumění zmatené živé bytosti odstraněna, neboť Śrīmad-Bhāgavatam vše zcela jasně vysvětluje.