ŚB 2.7.19

तुभ्यं च नारद भृशं भगवान् विवृद्ध-
भावेन साधुपरितुष्ट उवाच योगम् ।
ज्ञानं च भागवतमात्मसतत्त्वदीपं
यद्वासुदेवशरणा विदुरञ्जसैव ॥ १९ ॥
tubhyaṁ ca nārada bhṛśaṁ bhagavān vivṛddha-
bhāvena sādhu parituṣṭa uvāca yogam
jñānaṁ ca bhāgavatam ātma-satattva-dīpaṁ
yad vāsudeva-śaraṇā vidur añjasaiva

Synonyma

tubhyamtobě; cataké; nāradaó Nārado; bhṛśamvelmi pěkně; bhagavānOsobnost Božství; vivṛddhavyvinul; bhāvenadíky transcendentální lásce; sādhusvětče; parituṣṭaḥspokojený; uvācapopsal; yogamslužbu; jñānampoznání; cataké; bhāgavatamvědu o Bohu a Jeho oddané službě; ātmavlastní já; sa-tattvase všemi podrobnostmi; dīpamjako světlo v temnotě; yatto, co; vāsudeva-śaraṇāḥduše odevzdané Pánu Vāsudevovi; viduḥpoznej je; añjasādokonale; evatakové, jaké to je.

Překlad

Ó Nārado, Nejvyšší Pán ve Své inkarnaci Haṁsāvatāra tě učil vědě o Bohu a Jeho transcendentální láskyplné službě. Byl s tebou velice spokojen díky intenzitě tvé oddané služby. Také ti jasně vysvětlil celou vědu oddané služby, kterou chápou jen duše odevzdané Pánu Vāsudevovi, Osobnosti Božství.

Význam

“Oddaný” a “oddaná služba” jsou dva vzájemně spjaté pojmy. Dokud se člověk nechce stát oddaným Pána, nemůže proniknout do tajů oddané služby. Pán Śrī Kṛṣṇa chtěl vysvětlit Bhagavad-gītu, která je vědou o oddané službě, Śrī Arjunovi, protože Arjuna byl nejen Jeho přítelem, ale také velkým oddaným. Všechny živé bytosti, které jsou věčně a přirozeně nedílnými částmi svrchované živé bytosti, Absolutní Osobnosti Božství, mají také úměrně nepatrnou nezávislost v jednání. Předběžnou kvalifikací před vstupem do oddané služby tedy je, že musíme být ochotni spolupracovat a stát se dobrovolnými spolupracovníky těch, kteří jsou již zaměstnáni v transcendentální oddané službě Pánu. Spoluprací s takovými osobami se uchazeč postupně naučí technikám oddané služby a úměrně tomu se osvobozuje od znečištění, plynoucího ze styků s hmotou. Tento očistný proces upevní jeho víru a postupně mu přinese transcendentální chuť vykonávat oddanou službu. Tak získá ryzí připoutanost k oddané službě Pánu a jeho přesvědčení ho přivede až k extázi, která přímo předchází stádiu transcendentální lásky.
Poznání o oddané službě lze rozdělit do dvou skupin: předběžné poznání o povaze oddané služby a druhotné poznání o jejím vykonávání. Bhāgavatam se zabývá osobností Nejvyššího Pána, Jeho krásou, slávou, bohatstvím, důstojností, přitažlivostí a transcendentálními vlastnostmi, které k Němu živou bytost přitahují, a dochází tak k výměně transcendentální lásky a náklonnosti. Živá bytost má přirozený sklon vykonávat láskyplnou službu Pánu, avšak ve styku s hmotou je uměle zakrytý a Śrīmad-Bhāgavatam pomáhá člověku tento nepřirozený pokryv velice ryzím způsobem odstranit. V tomto verši je proto řečeno, že Śrīmad-Bhāgavatam působí jako pochodeň transcendentálního poznání. Tyto dvě oddělení transcendentálního poznání o oddané službě jsou zjeveny tomu, kdo je zcela odevzdaný Vāsudevovi, a takováto velká duše, která je plně odevzdaná lotosovým nohám Vāsudeva, je podle Bhagavad-gīty (7.19) velice vzácná.