Sloka 18
VERSO 18
Verš
Texto
samāhitaṁ śūra-sutena devī
dadhāra sarvātmakam ātma-bhūtaṁ
kāṣṭhā yathānanda-karaṁ manastaḥ
samāhitaṁ śūra-sutena devī
dadhāra sarvātmakam ātma-bhūtaṁ
kāṣṭhā yathānanda-karaṁ manastaḥ
Synonyma
Sinônimos
tataḥ — poté; jagat-maṅgalam — tvůrce příznivého osudu všech živých bytostí ve všech vesmírech celého stvoření; acyuta-aṁśam — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž nikdy neztrácí svých šest vznešených atributů, jimiž oplývají všechny Jeho úplné expanze; samāhitam — dokonale přemístěn; śūra-sutena — díky Vasudevovi, synovi Śūraseny; devī — Devakī-devī; dadhāra — nosila v sobě; sarva-ātmakam — Nejvyšší Duši všech; ātma-bhūtam — příčinu všech příčin; kāṣṭhā — východ; yathā — jako; ānanda-karam — blažený (měsíc); manastaḥ — dlící v mysli.
tataḥ — em seguida; jagat-maṅgalam — ventura para todas as entidades vivas em todos os universos da criação; acyuta-aṁśam — a Suprema Personalidade de Deus, que nunca está desprovido das seis opulências, todas as quais estão presentes em todas as Suas expansões plenárias; samāhitam — transferido com toda a plenitude; śūra-sutena — por Vasudeva, o filho de Śūrasena; devī — Devakī-devī; dadhāra — carregava; sarva-ātmakam — a Alma Suprema de todos; ātma-bhūtam — a causa de todas as causas; kāṣṭhā — o Oriente; yathā — assim como; ānanda-karam — a bem-aventurada (a Lua); manastaḥ — estando situado na mente.
Překlad
Tradução
Poté byl Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž oplývá veškerým bohatstvím a jehož jednání je příznivé pro celý vesmír, přemístěn se svými úplnými expanzemi z mysli Vasudevy do mysli Devakī. Když byla Devakī takto Vasudevou zasvěcena, v hloubi srdce nosila Pána Kṛṣṇu, původní vědomí všech a příčinu všech příčin, a díky tomu zkrásněla stejně, jako zkrásní východ, když nese vycházející měsíc.
Em seguida, acompanhado pelas expansões plenárias, a opulentíssima Suprema Personalidade de Deus, que é muito auspicioso para o universo inteiro, foi transferido da mente de Vasudeva para a mente de Devakī. Devakī, sendo assim iniciada por Vasudeva, tornou-se bela ao carregar no âmago de seu coração o Senhor Kṛṣṇa, a consciência original de todos, a causa de todas as causas, assim como o Oriente se torna belo por abrigar a lua nascente.
Význam
Comentário
Slovo manastaḥ zde vyjadřuje, že Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, byl přemístěn z mysli či srdce Vasudevy do srdce Devakī. Měli bychom si dobře všimnout toho, že Pán nebyl do Devakī přemístěn způsobem, jaký je běžný pro lidskou bytost, ale prostřednictvím dīkṣi neboli zasvěcení. Tím je zde vyzdvižena důležitost zasvěcení. Nikdo nemůže získat schopnost nosit Nejvyššího Boha ve svém srdci, dokud není zasvěcen pravou osobou, jež stále v srdci nosí Nejvyšší Osobnost Božství.
SIGNIFICADO—Como indica aqui a palavra manastaḥ, a Suprema Personalidade de Deus foi transferida de dentro da mente ou do coração de Vasudeva para dentro do coração de Devakī. Devemos atentar para o fato de que o Senhor não foi transferido a Devakī através do processo humano comum, senão que isso se deu através de dīkṣā, iniciação. Menciona-se aqui, portanto, a importância da iniciação. A menos que alguém seja iniciado pela pessoa certa, que sempre conserva em seu coração a Suprema Personalidade de Deus, ele não adquire o poder de carregar a Divindade Suprema no âmago do seu próprio coração.
Slovo acyutāṁśam je použito proto, že Pán je ṣaḍ-aiśvarya-pūrṇa, úplný zdroj všeho bohatství, síly, slávy, poznání, krásy a odříkání. Nejvyšší Bůh není od svých vznešených atributů nikdy oddělen. V Brahma-saṁhitě (5.39) je uvedeno: rāmādi-mūrtiṣu kalā-niyamena tiṣṭhan-Pána stále doprovázejí Jeho úplné expanze, jako je Rāma, Nṛsiṁha a Varāha. Proto je zde záměrně použito slovo acyutāṁśam, které vyjadřuje, že kde je Pán, tam jsou vždy i Jeho úplné expanze a všechny druhy bohatství. Není třeba na Pána uměle myslet, jako to dělají yogīni. Dhyānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti yaṁ yoginaḥ (Bhāg. 12.13.1). Yogīni meditují o Nejvyšší Osobnosti Božství v mysli. Pro oddaného je však Pán již přítomný a jediné, co je třeba, je uvědomit si Jeho přítomnost zasvěcením od pravého duchovního mistra. Pán nemusel žít v lůně Devakī, neboť stačilo, že Ho nosila v srdci. Tímto je zakázáno si myslet, že Vasudeva zplodil Kṛṣṇu v lůně Devakī, která Ho potom nosila ve svém lůně.
A palavra acyutāṁśam é usada porque a Suprema Personalidade de Deus é ṣaḍ-aiśvarya-pūrṇa, pleno das seguintes opulências: riqueza, força, fama, conhecimento, beleza e renúncia. A Divindade Suprema nunca Se separa de Suas opulências pessoais. Como se afirma na Brahma-saṁhitā (5.39), rāmādi-mūrtiṣu kalā-niyamena tiṣṭhan: o Senhor sempre Se apresenta com todas as Suas expansões plenárias, tais como Rāma, Nṛsiṁha e Varāha. Portanto, a palavra acyutāṁśam é especificamente usada aqui, significando que o Senhor sempre está presente com Suas expansões plenárias e com Suas opulências. Ao contrário do que fazem os yogīs, não há necessidade de pensar artificialmente no Senhor. Dhyānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti yaṁ yoginaḥ (Śrīmad-Bhāgavatam 12.13.1). Em suas mentes, os yogīs meditam na Pessoa Suprema. Para o devoto, entretanto, o Senhor está presente, e Sua presença precisa apenas ser despertada através da iniciação concedida pelo mestre espiritual genuíno. O Senhor não precisava viver no ventre de Devakī, pois estando presente no âmago do coração dela, bastava isso para ela levá-lO consigo. Jamais se deve pensar que Vasudeva gerou Kṛṣṇa no ventre de Devakī e que ela levava a criança em seu ventre.
Když Vasudeva uchovával podobu Nejvyšší Osobnosti Božství ve svém srdci, vypadal jako žhnoucí slunce, jehož zářivé paprsky obyčejného člověka spalují a jsou pro něho nesnesitelné. Pánova podoba nacházející se v čistém srdci Vasudevy se neliší od původní podoby Kṛṣṇy. Zjevení Kṛṣṇovy podoby kdekoliv, a zvláště v srdci, se nazývá dhāma. Dhāma se netýká pouze Kṛṣṇovy podoby, ale i Jeho jména, vlastností a osobních věcí. Vše se projevuje současně.
Ao conservar a forma da Suprema Personalidade de Deus em seu coração, Vasudeva parecia o refulgente Sol, cujos raios brilhantes sempre são insuportáveis e abrasadores para o homem comum. A forma do Senhor situada no coração puro e imaculado de Vasudeva não é diferente da forma original de Kṛṣṇa. O aparecimento da forma de Kṛṣṇa em qualquer parte, e especificamente no coração, chama-se dhāma. Dhāma refere-se não apenas à forma de Kṛṣṇa, mas ao Seu nome, Sua forma, Sua qualidade e Sua parafernália. Tudo se manifesta simultaneamente.
Tak byla tedy věčná podoba Nejvyšší Osobnosti Božství se všemi energiemi přemístěna z mysli Vasudevy do mysli Devakī, stejně jako se paprsky zapadajícího slunce přenášejí na měsíc v úplňku vycházející na východě.
Portanto, a forma eterna da Suprema Personalidade de Deus, a qual tinha potências plenas, foi transferida da mente de Vasudeva para a mente de Devakī, assim como os raios do sol poente são transferidos para a lua cheia que surge no Oriente.
Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, vstoupil do těla Devakī z těla Vasudevy. Nepodléhal podmínění jako obyčejná živá bytost. Rozumí se, že tam, kde je Kṛṣṇa, jsou i všechny Jeho úplné expanze, jako je Nārāyaṇa, a inkarnace jako Pán Nṛsiṁha či Varāha, a nepodléhají podmínkám hmotné existence. Tak se stala Devakī sídlem Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, který nemá sobě rovného a je příčinou všeho stvoření. Devakī se stala sídlem Absolutní Pravdy, ale jelikož byla držena v domě Kaṁsy, připomínala skrytý oheň nebo zneužité vzdělání. Když oheň hoří uvnitř nějaké nádoby a je schovaný za jejími stěnami, světlo jeho plamenů nelze dost dobře ocenit. Stejně tak není oceňováno zneužité poznání, které neslouží ku prospěchu všech. Devakī byla tedy zavřena za vězeňskými zdmi Kaṁsova paláce a nikdo nespatřil její transcendentální krásu, která byla výsledkem toho, že počala Nejvyšší Osobnost Božství.
Kṛṣṇa, a Suprema Personalidade de Deus, veio do corpo de Vasudeva e entrou no corpo de Devakī. Suas condições são bem diferentes daquelas em que está situada a entidade viva comum. Quando Kṛṣṇa está presente, é bom que se saiba que todas as Suas expansões plenárias, tais como Nārāyaṇa, e encarnações como Nṛsiṁha e Varāha, estão com Ele, e elas não estão sujeitas às condições da existência material. Dessa maneira, Devakī tornou-se a residência da Suprema Personalidade de Deus, que, único e inigualável, é a causa de toda a criação. Devakī se tornou a residência da Verdade Absoluta, mas, como estava na casa de Kaṁsa, ela parecia um fogo abafado, ou o conhecimento mal utilizado. Quando o fogo é coberto pelas paredes de um pote ou é mantido em uma jarra, os raios iluminantes do fogo não são muito valorizados. Igualmente, o conhecimento mal utilizado, que não beneficia as pessoas em geral, não é muito apreciado. Assim, Devakī foi mantida entre as paredes da prisão do palácio de Kaṁsa, e ninguém podia ver sua beleza transcendental, resultante do fato de ela ter concebido a Suprema Personalidade de Deus.
Śrī Vīrarāghava Ācārya ve svém komentáři k tomuto verši píše: vasudeva-devakī-jaṭharayor hṛdayayor bhagavataḥ sambandhaḥ. Nejvyšší Pán vstoupil do lůna Devakī ze srdce Vasudevy na základě spojení jejich srdcí.
Comentando este verso, Śrī Vīrarāghava Ācārya escreve: vasudeva-devakī jaṭharayor hṛdayayor bhagavataḥ sambandhaḥ. O episódio em que o Senhor Supremo vem do coração de Vasudeva e entra no ventre de Devakī foi um relacionamento de coração para coração.