ŚB 10.12.40

श्रीसूत उवाच
इत्थं द्विजा यादवदेवदत्त:
श्रुत्वा स्वरातुश्चरितं विचित्रम् ।
पप्रच्छ भूयोऽपि तदेव पुण्यं
वैयासकिं यन्निगृहीतचेता: ॥ ४० ॥
śrī-sūta uvāca
itthaṁ dvijā yādavadeva-dattaḥ
śrutvā sva-rātuś caritaṁ vicitram
papraccha bhūyo ’pi tad eva puṇyaṁ
vaiyāsakiṁ yan nigṛhīta-cetāḥ

Synonyma

śrī-sūtaḥ uvācaŚrī Sūta Gosvāmī promluvil ke světcům shromážděným v Naimiṣāraṇyi; itthamtakto; dvijāḥó učení brāhmaṇové; yādava-deva-dattaḥMahārāja Parīkṣit (či Mahārāja Yudhiṣṭhira), jehož chránil Yādavadeva, Kṛṣṇa; śrutvākdyž slyšel; sva-rātuḥKṛṣṇy, jenž ho zachránil v lůně jeho matky Uttary; caritamčinnosti; vicitramúžasné; papracchaotázal se; bhūyaḥ apiještě znovu; tat evatyto činnosti; puṇyamjež jsou vždy velmi ctnostné (śṛṇvatāṁ sva-kathāḥ kṛṣṇaḥ puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ, naslouchat o Kṛṣṇovi je vždy ctnostné); vaiyāsakimŚukadevy Gosvāmīho; yatprotože; nigṛhīta-cetāḥParīkṣit Mahārāja si již navykl naslouchat o Kṛṣṇovi.

Překlad

Śrī Sūta Gosvāmī pravil: “Ó učení světci, dětské zábavy Śrī Kṛṣṇy jsou naprosto úžasné. Mahārāja Parīkṣit ovládl nasloucháním o těchto zábavách Kṛṣṇy, který ho zachránil v lůně jeho matky, svou mysl a znovu se otázal Śukadevy Gosvāmīho, aby mohl o těchto ctnostných činnostech naslouchat dále.”