ŚB 1.19.26

तं द्व‌्यष्टवर्षं
सुकुमारपाद-
करोरुबाह्वंसकपोलगात्रम् ।
चार्वायताक्षोन्नसतुल्यकर्ण-
सुभ्र्वाननं
कम्बुसुजातकण्ठम् ॥ २६ ॥
taṁ dvyaṣṭa-varṣaṁ su-kumāra-pāda-
karoru-bāhv-aṁsa-kapola-gātram
cārv-āyatākṣonnasa-tulya-karṇa-
subhrv-ānanaṁ kambu-sujāta-kaṇṭham

Synonyma

tamjemu; dvi-aṣṭašestnáct; varṣamlet; su-kumārajemné; pādanohy; kararuce; ūrustehna; bāhupaže; aṁsaramena; kapolačelo; gātramtělo; cārukrásné; āyataširoké; akṣaoči; unnasavysoký nos; tulyapodobné; karṇauši; subhrupěkné obočí; ānanamtvář; kambulastura; sujātapěkně stavěný; kaṇṭhamkrk.

Překlad

Tomuto synovi Vyāsadeva bylo pouhých šestnáct let. Jeho nohy, ruce, stehna, paže, ramena, čelo a všechny další části jeho těla byly jemně tvarované. Jeho oči byly nádherně široké a jeho nos a uši vysoce zdvižené. Měl velice přitažlivou tvář a jeho krk byl dobře stavěný a nádherný jako lastura.

Význam

Při popisování úctyhodné osobnosti se začíná u nohou a tento systém je ctěn i zde v případě Śukadeva Gosvāmīho. Byl starý pouhých šestnáct let. Úcty se člověku dostává za to, čeho dosáhne, a ne za pokročilý věk. Někdo může být starší svojí zkušeností a ne věkem. Śrī Śukadeva Gosvāmī, který je zde označen jako syn Vyāsadeva, byl svým poznáním zkušenější než všichni mudrci, kteří tam byli přítomni, přestože byl pouze šestnáct let starý.