Sloka 25

VERSO 25

Verš

Texto

tasyāpi tava deho ’yaṁ
kṛpaṇasya jijīviṣoḥ
paraity anicchato jīrṇo
jarayā vāsasī iva

Synonyma

Sinônimos

tasya — toto; api — přesto; tava — tvé; dehaḥ — tělo; ayam — toto; kṛpaṇasya — toho, kdo je lakomý; jijīviṣoḥ — tebe, který toužíš žít; paraiti — rozpadne se; anicchataḥ — byť nechtěně; jīrṇaḥ — zchátralé; jarayā — staré; vāsasī — šaty; iva — jako.

tasya — disto; api — apesar de; tava — teu; dehaḥ — corpo; ayam — este; kṛpaṇasya — daquele que é mesquinho; jijīviṣoḥ — de ti que desejas a vida; paraiti — degenerará; anicchataḥ — mesmo contra a vontade; jīrṇaḥ — deteriorado; jarayā — velhas; vāsasī — roupas; iva — como.

Překlad

Tradução

Přestože nechceš zemřít a přeješ si žít i za cenu své cti a pověsti, tvé staré tělo jistě zestárne a rozpadne se jako staré šaty.

Apesar de tua relutância em morrer e de teu desejo de viver, mesmo à custa da honra e do prestígio, teu corpo mesquinho certamente irá se degenerar e deteriorar como uma roupa velha.

Význam

Comentário

Slova kṛpaṇasya jijīviṣoḥ jsou významná. Existují dvě třídy lidí — jedněm se říká kṛpaṇové a druhým se říká brāhmaṇové. Kṛpaṇa neboli lakomec nezná hodnotu svého hmotného těla, ale brāhmaṇa dobře zná své postavení i povahu hmotného těla. Kṛpaṇa, který nedokáže docenit své hmotné tělo, si chce jen ze všech sil užívat smyslových požitků, a dokonce i ve stáří se za pomoci lékařských nebo jiných prostředků chce stát znovu mladíkem. Dhṛtarāṣṭra je zde osloven jako kṛpaṇa, jelikož nechápe povahu svého hmotného těla a chce žít za každou cenu. Vidura se mu snaží otevřít oči, aby viděl, že nemůže žít déle než mu je dáno a že se musí připravit na smrt. Jelikož smrt je nevyhnutelná, proč by se měl tak ponižovat jenom proto, aby žil? Lepší je jít po správné cestě, i když riskuje svojí smrt. Smyslem lidského života je ukončit všechna strádání hmotné existence a život má být usměrněn tak, aby člověk mohl dosáhnout vytouženého cíle. Dhṛtarāṣṭra se svojí špatnou představou o životě už promrhal osmdesát procent energie, která mu byla dána, a proto se slušelo, aby zbývající dny svého “lakomého” života využil pro dosažení konečného dobra. Takový život je označen jako život lakomce, protože lakomý člověk náležitě nevyužívá výhod lidské životní podoby. Jedině se štěstím takový člověk potká seberealizovanou duši jako byl Vidura a díky jeho pokynům se zbaví nevědomosti hmotného bytí.

SIGNIFICADO—As palavras kṛpaṇasya jijīviṣoḥ são significativas. Há duas classes de homens: uma é o kṛpaṇa, e outra é o brāhmaṇa. O kṛpaṇa, ou o homem mesquinho, não tem juízo formado sobre seu corpo material, mas o brāhmaṇa tem uma apreciação acertada de si mesmo e do corpo material. Por ter uma compreensão errada de seu corpo material, o kṛpaṇa quer desfrutar de prazer dos sentidos com o máximo de sua força e, mesmo na velhice, ele deseja tornar-se jovem mediante tratamento médico ou de outra maneira. Dhṛtarāṣṭra é chamado aqui de kṛpaṇa porque, sem qualquer compreensão de seu corpo material, ele quer viver a qualquer custo. Vidura está tentando abrir seus olhos para que ele veja que não poderá viver mais que o tempo estabelecido e que deve preparar-se para a morte. Uma vez que a morte é inevitável, por que ele deveria aceitar uma posição tão humilhante para viver? É melhor trilhar o caminho correto, mesmo correndo o risco de morrer. A vida humana destina-se a acabar com todos os tipos de misérias da existência material, e a vida deve ser regulada para que se possa alcançar a meta desejada. Dhṛtarāṣṭra, devido a sua errônea concepção de vida, já tinha desperdiçado oitenta por cento da energia que possuía, de modo que lhe convinha usar os dias restantes de sua vida mesquinha para o bem último. Uma vida assim é chamada de miserável porque não se pode utilizar adequadamente o dom da forma de vida humana. Apenas por boa fortuna um homem mesquinho assim pode encontrar uma alma autorrealizada como Vidura e, através de sua instrução, escapar da necedade da existência material.