Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 23.111-112
Verš
tathā mānāpamānayoḥ
śītoṣṇa-sukha-duḥkheṣu
samaḥ saṅga-vivarjitaḥ
santuṣṭo yena kenacit
aniketaḥ sthira-matir
bhaktimān me priyo naraḥ
Synonyma
samaḥ — stejný; śatrau — k nepříteli; ca — také; mitre — k příteli; ca — a; tathā — podobně; māna-apamānayoḥ — v úctě či pohaně; śīta — v zimě; uṣṇa — a spalujícím horku; sukha — ve štěstí; duḥkheṣu — a v neštěstí; samaḥ — vyrovnaný; saṅga-vivarjitaḥ — bez náklonnosti; tulya — stejný; nindā — pomluvy; stutiḥ — a chvála; maunī — vážný; santuṣṭaḥ — vždy spokojený; yena kenacit — se vším, co přichází; aniketaḥ — nepřipoutaný ke svému obydlí; sthira — stálé; matiḥ — mysli; bhakti-mān — neochvějný v oddané službě; me — Mně; priyaḥ — drahá; naraḥ — osoba.
Překlad
„ ,Ten, kdo hledí stejně na přátele i nepřátele, je vyrovnaný v úctě i pohaně, horku i zimě, štěstí i neštěstí, slávě i potupě, není připoutaný k hmotným věcem a je vždy vážný a za každých okolností spokojený, kdo se nestará o to, kde bude bydlet, a je vždy neochvějný v oddané službě – takový člověk je Mi velmi drahý.̀ “