CC Madhya 22.16
Bengálština
কামাদীনাং কতি ন কতিধা পালিতা দুর্নিদেশা-
স্তেষাং জাতা ময়ি ন করুণা ন ত্রপা নোপশান্তিঃ ।
উৎসৃজ্যৈতানথ যদুপতে সাম্প্রতং লব্ধবুদ্ধি-
স্ত্বামায়াতঃ শরণমভয়ং মাং নিযুঙ্ক্ষ্বাত্মদাস্যে ॥ ১৬ ॥
স্তেষাং জাতা ময়ি ন করুণা ন ত্রপা নোপশান্তিঃ ।
উৎসৃজ্যৈতানথ যদুপতে সাম্প্রতং লব্ধবুদ্ধি-
স্ত্বামায়াতঃ শরণমভয়ং মাং নিযুঙ্ক্ষ্বাত্মদাস্যে ॥ ১৬ ॥
Verš
kāmādīnāṁ kati na katidhā pālitā durnideśās
teṣāṁ jātā mayi na karuṇā na trapā nopaśāntiḥ
utsṛjyaitān atha yadu-pate sāmprataṁ labdha-buddhis
tvām āyātaḥ śaraṇam abhayaṁ māṁ niyuṅkṣvātma-dāsye
teṣāṁ jātā mayi na karuṇā na trapā nopaśāntiḥ
utsṛjyaitān atha yadu-pate sāmprataṁ labdha-buddhis
tvām āyātaḥ śaraṇam abhayaṁ māṁ niyuṅkṣvātma-dāsye
Synonyma
kāma-ādīnām — mých pánů, jako jsou chtíč, hněv, chamtivost, iluze a závist; kati — kolik; na — ne; katidhā — kolika způsoby; pālitāḥ — řídil se; duḥ-nideśāḥ — nežádoucími příkazy; teṣām — z nich; jātā — vytvořenými; mayi — vůči mně; na — ne; karuṇā — milost; na — ne; trapā — stud; na — ne; upaśāntiḥ — touhu přestat; utsṛjya — vzdávající se; etān — všech těchto; atha — tímto; yadu-pate — ó nejlepší z yaduovské dynastie; sāmpratam — nyní; labdha-buddhiḥ — když jsem probudil inteligenci; tvām — k Tobě; āyātaḥ — přišel; śaraṇam — jenž jsi útočištěm; abhayam — beze strachu; mām — mě; niyuṅkṣva — prosím zaměstnej; ātma-dāsye — ve Tvé osobní službě.
Překlad
„ ,Ó můj Pane, nežádoucí rozkazy chtivých tužeb neberou konce. I když jsem jim už tolik sloužil, neprokázaly mi žádnou milost. Nestyděl jsem se jim sloužit, ani jsem se jich nechtěl vzdát. Ó můj Pane, ó vůdce yaduovské dynastie, nedávno se však má inteligence probudila a nyní je opouštím. Díky transcendentální inteligenci se nyní odmítám řídit nežádoucími příkazy těchto tužeb a přicházím k Tobě, abych se odevzdal u Tvých lotosových nohou, kde není strach. Zaměstnej mě prosím ve své osobní službě a zachraň mě.̀ “
Význam
Tento verš je citován také v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (3.2.35). Při zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry říkáme: „Hare! Ó Pánova energie! Ó můj Pane Kṛṣṇo!“ Tímto způsobem jednoduše oslovujeme Pána a Jeho duchovní energii, zastoupené jako Rādhā-Kṛṣṇa, Sītā-Rāma nebo Lakṣmī-Nārāyaṇa. Oddaný se neustále k Pánu a Jeho vnitřní energii (společnici) modlí o to, aby se mohl věnovat Jejich transcendentální láskyplné službě. Jakmile podmíněná duše dosáhne své skutečné duchovní energie a plně se odevzdá u Pánových lotosových nohou, snaží se věnovat službě Pánu. To je skutečné přirozené postavení živé bytosti.